„V předpovědi počasí je nejpomazanější hlavou stále svatý Petr,“ říká Alena Zárybnická

11. březen 2011

Alena Zárybnická, redaktorka a dramaturgyně České televize, kterou známe hlavně jako meteoroložku, předávající informace o aktuálním počasí, byla hostem pátečního (11. března) magazínu „Je jaká je“ a Stanislavy Lekešové.

Jméno Aleny Zárybnické je pro českou veřejnost spojené s předpovědí počasí. Sama se ale nazvala ´typickou kovářovou kobylou, která chodí bosa´. „Většinou si aktuální předpověď počasí, kterou sama potřebuji, tedy pokud nejsem ve službě, dohledávám až na poslední chvíli. Když mám volno, tak i od počasí,“ říká Alena Zárybnická. Z jejich slov je patrná úcta k tomuto oboru, a to se všemi jeho úskalími. „Svatý Petr je hlavou nejvyšší a nejpomazanější. Nezbývá, než být každý den před ním pokorný a klonit hlavu.“

A jaké počasí má A. Zárybnická nejraději? Prý to, co vyjde. „Když se nám totiž předpověď podaří, tak si osobně myslím, že je výrazně užitečnější než, jak by asi mnohé napadlo, jen informace o pěkném počasí.“ Mírné klima, které panuje v České republice, prý nemáme hanit. „Buďme rádi, že jej máme. Ano, v posledních letech nám chybí jaro a podzim. Na druhou stranu buďme rádi, že máme právě toto mírné počasí. Stačí se podívat k sousedům.“ Nejméně ráda vzpomíná na jednu svou nepovedenou předpověď: „Předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý mi nedávno připomněl jednu mou nepovedenou předpověď, kdy se pokoušel zdolat vrchol K2. Počasí úplně přesně nevyšlo,“ říká a dodává, že její reakce tehdy zněla: “Nevadí, vyměníme model.“ S odstupem času považuje historku za humornou, přestože se za ni v době, kdy se udála, trochu styděla.

Alena Zárybnická

První pokusy, kdy se lidé začali snažit počasí předpovídat, jsou spojeny s tzv. šizením a vymýšlením. Lidé si vytvořili stoletý kalendář a podle něho se pak snažili, opravdu velmi hrubě, odhadovat jak bude. Meteorologie je prý dodnes obor hodně náchylný ke zneužívání. Podle A. Zárybnické se první seriózní pokusy zjistit, „jak bude zítra“, objevují v 17. – 18. století. „První opravdová předpověď vznikla na základě primitivního měření tlaku vzduchu. Dalším důležitým hlediskem pro určování počasí pak byla teplota vzduchu, dalším vítr.“ Opravdu seriózní předpovědi jsou spojeny až s vypuštěním první meteorologické stanice do vesmíru. Lidé tak získali množství dat a vytvořili složité meteorologické rovnice. „Výpočty probíhaly tzv. na papíře, tedy ručně. Trvaly ale hodně dlouho a vlastní počasí je předbíhalo. Až s rozvojem výpočetní techniky se z výpočtů staly opravdové předpovědi, které známe dnes.“
Alena Zárybnická, kromě toho, že ráda létá, také píše do různých periodik. Prý je za tuto možnost velmi vděčná. Při psaní článků si opakuje to, co se sama kdysi naučila, ale také hledá nové souvislosti. Vzpomínala také na televizní pořad, ve kterém s kolegy objasňovali meteorologické pojmy. Jmenoval se „Skoro jasno“. „S oblibou jsme s kolegy říkali: Jasno v tom má sv. Petr, skoro jasno meteorolog a skoro objasněno pak snad diváci.“

A. Zárybnická se narodila v Praze, kde také strávila stále ještě větší část svého života. Před třemi lety ale přesídlila do krkonošského Špindlerova mlýna, kde je prý život zcela jiný než v Praze a ona sama se tam cítí vážně moc dobře. Rodina odešla do horského městečka na popud čtrnáctiletého syna Víta: “Rozhodl se, že pověsí na hřebík kopačky a tenisovou raketu a bude se věnovat alpským disciplínám. Myslím, že pokud je to jenom trochu možné, tak se přestěhuje každý rodič. Dítě má být spokojené.“

Alena Zárybnická

Více si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru.

autor: lup
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.