V Libanonu jsem se cítila za dva dny jako doma, říká Blanka Matragi, která dodnes sbírá houby na Vysočině
Blanka Matragi je světově uznávaná módní návrhářka. Její modely nosí princezny z královských paláců Perského zálivu. Navrhovala i uniformy pro policejní a vojenské složky Abú Dhabí. Žije v Libanonu, ale část roku tráví v Česku. Navrhuje i skleněné sochy, designové lahůdky, a píše knížky.
„V Česku trávím tak deset procent času. Jezdím sem jednou za šest týdnů doplnit kolekci, a vždy osobně provázím na výstavě v Obecním domě. Právě mi bylo nabídnuto, abych designovala lázeňský hotel.“
V Libanonu jsem se cítila jako doma už druhý den
Blanka Matragi odjela s manželem do Libanonu před zhruba 40 lety. „Byla jsem tam doma za dva dny. A hned pátý den jsem pracovala v jedné soukromé firmě. Snažím se mluvit, nebojím se. Libanonci jsou družní, zvou k sobě hosty. Mě také zvali, zvláště když slyšeli, že jsem módní návrhářka. Jednou jsem v obchodě potkala dceru ministra a poradila jí s látkami.“
Čím to je, že žena ze střední Evropy zaujme tak rychle v jiném světě? „Náhoda přeje připraveným. Já sebou vozím obrovskou prezentaci. Mám v archivu desetitisíce výšivek a grafických skic. Dnes to už nemusím mít na čtvrtkách, ale v počítači nebo telefonu.“
Jak relaxuje? Třeba sběrem hub
Dokážete si Blanku Matragi představit jako člověka, který chodí do lesa nebo si sedne do mechu? „Je fakt, že jsem rychlá městská žena. Ale úplně největší oddych zažiju, když přijedu do Světlé nad Sázavou, jdu do lesa, poslouchám ptáky a sbírám houby. To mě zklidní a miluji to.“
Příroda inspirovala Blanku Matragi i při její poslední kolekci. Jmenuje se Elements, a jsou tu zastoupeny všechny čtyři elementy – oheň, voda, země a vzduch. „Miluji cestování, ráda pozoruji lidi, jak se oblékají, jak reagují.“
Vyučit se řemeslu byl úžasný dar pro život
Blanka Matragi se nejdřív naučila broušení skla ve Světlé nad Sázavou. Brusičem byl totiž její tatínek. Pak se vydala na střední umělecko-průmyslovou školu do Železného Brodu. „Dnes spolupracuji s českými skláři. Dělám ze skla velké i třímetrové sochy. Vezmu si džíny a košili po tatínkovi, která je můj talisman.“
Před třemi lety vznikly ve sklárně v Novém Boru i největší skleněné šaty na světě. „Dohodli jsme se, že se udělají v pěti exemplářích. A troje se hned na výstavě prodaly. Jedny šly na italskou jachtu, další koupil podnikatel snoubence k Vánocům. Když se vzali, tak si ode mne objednala návrh skříně na manželovu sbírku nožů.“
Z knížky o Blance Matragi na vás budou „skákat“ její myšlenky i přehlídky
Blanka Matragi chystá další knihu. „Při mém pobytu mě oslovila paní, že by o mě stvořila elektronickou knihu. Já mám ráda inovace. V té knize čtete text, najednou na vás vyběhne kousek přehlídky. Nasází do knihy i můj obrovský archiv, a bude přeložená do angličtiny.“
Jak vnímá Blanka Matragi uprchlickou krizi? Jakou kolekci právě navrhuje? Více uslyšíte v archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka