V Krkonoších se zabydleli rysi, dokonce už vyvedli mladé, říká ředitel KRNAP

Rys ostrovid
Rys ostrovid
V Krkonoších strávil celý život a nyní se jim věnuje i profesně. Jan Hřebačka je totiž ředitelem Krkonošského národního parku, nejstaršího svého druhu v České republice. Vedle bohaté historie ale má na svém kontě i aktuální úspěchy.

Do Krkonoš se vrátila řada ohrožených zvířecích druhů, například vydra říční, vlk nebo rys ostrovid. Ten se v Krkonoších usadil natrvalo v počtu až šesti jedinců. A tento počet se zřejmě bude dál rozrůstat. Na svět totiž vyvedli i první mladé, z čehož mají správci parku velikou radost.

Čas od času se v našich nejvyšších horách objeví vlci, ti zde ale nemají dost prostoru na to, aby se usídlili trvale. V Krkonoších je také jedna z posledních životaschopných populací tetřívka v České republice, která čítá asi 120 jedinců. Její stavy ale v posledních letech povážlivě klesají.

„Zaznamenali jsme asi 15procentní propad, což je při takto malé populaci významné. Pokud se potvrdí, budeme muset znovu nastavit pravidla turistického ruchu, tedy přístupnost cest a lyžování.“

Čtěte také

Zákazy nejsou samoúčelné

Správa KRNAP se snaží vysvětlovat, proč jsou konkrétní zákazy nutné a musí se dodržovat. V některých případech už ale vysvětlování nestačí. „Když přistihnete někoho na čtyřkolce v I. zóně národního parku, kde jedno vyrušení zimujícího tetřívka znamená obrovský problém, tak tam už se to vysvětluje velmi těžko,“ říká dlouholetý ředitel parku.

„Přál bych si, aby nám lidé věřili, že když říkáme ne, tak to děláme ze smysluplných důvodů. Že chceme Krkonoše zachovat i pro další pokolení,“ dušuje se.

Jan Hřebačka a Jan Rosák

V Krkonoších přibude listnáčů

Tvář Krkonoš se ale do budoucna přeci jen trochu promění, výrazně totiž přibude listnatých stromů.

„Hospodáři se bohužel v minulosti řídili hlavně ekonomickými hledisky a smrk je dřevina, kterou lze velmi snadno zpracovat a prodat,“ vysvětluje.

"Zapomínali ale, že celý systém musí být odolný vůči větru a přinášet živiny. A to se nám v minulosti vymstilo,“ dodává. „Vzhled horních partií se určitě nijak dramaticky nezmění, vyšší polohy zůstanou jehličnaté. V těch spodních částech ale rozhodně bude až 40 procent nesmrkových porostů,“ plánuje.

Jaké sporty můžete v Krkonoších provozovat? V jakých zahraničních přírodních parcích se inspiruje? A jak bude vypadat obnovená Petrova bouda? Více uslyšíte v iRadiu.