Úžasné životy: Zdeněk Matějček podle Václava Mertina
„On byl dětský psycholog každým coulem. Ničemu jinému se nevěnoval, striktně se držel své oblasti a tu rozvíjel,“ vypráví dětský psycholog Václav Mertin o svém učiteli z katedry psychologie Filozofické fakulty UK v Praze a světově uznávaném dětském psychologovi Zdeňku Matějčkovi. Ten patřil k průkopníkům dětské psychologie u nás. V 70. letech 20. století stál u zrodu SOS dětských vesniček v Československu a zabýval se podmínkami vývoje dětí v ústavech.
Zdeněk Matějček dbal, aby o děti bez rodin bylo dobře postaráno. A spolupracoval přitom s týmy lékařů i odborníků. „Z dětství si odnesl, že je potřeba se snažit a usilovat, a pak se dá mnoho věcí překonat,“ uvažuje Václav Mertin.
Naráží tím na postižení levé nohy, které měl Matějček od dětství a kvůli kterému chodil celý život o holi. „Měl svým způsobem štěstí, že mu okolí pomohlo, aby se s tím vyrovnal velmi dobře. Říkal, že zvládne všechno, ale dá mu to třikrát, čtyřikrát víc úsilí a času.“
Film Děti bez lásky
Zdeněk Matějček vyrůstal v Kladrubech. Jeho otec byl ředitelem hřebčína. Po válce nastoupil na FF UK v Praze, kde studoval češtinu a filozofii, jejíž součástí byla tehdy i psychologie. Po státnicích dostal místo v Sociodiagnostickém ústavu a věnoval se dětem z dětských domovů.
„V 60. letech převládal ve společnosti velmi paternalistický přístup a to, že společnost vyřeší všechno. A oni s profesorem Langmajerem přišli s tím, že to není tak úžasné. Psali o tom a v roce 1964 vznikl film Děti bez lásky, který je koukatelný dodneška,“ vysvětluje Mertin Matějčkův zájem o psychologický vývoj dětí, které neměly rodiče.
Film Děti bez lásky za pomoci autentických snímků srovnává podmínky vývoje dětí v ústavním prostředí a v rodině. „On bral dítě vážně. Jako svébytnou bytost, která si zasluhuje náš plný zájem a pozornost. Hájil děti bez ohledu na to, jestli to zrovna bylo vhodné nebo nebylo vhodné,“ vyzdvihuje Václav Mertin.
Bavit se smysluplnou prací
K oddanosti své profesi u Zdeňka Matějčka dodává: „Když člověk něco dělá, musí ho to bavit. Ono ho to bavilo, těšilo ho, když se něco nového dozvěděl. Dělal svoji práci, kterou měl rád a měl pocit, že je smysluplná.“
Zdeněk Matějček se věnoval dětské psychologii celý život a za své zásluhy získal několik ocenění. Kromě spoluúčasti na filmu také publikoval vlastní knihy o výchově, ke kterým patří například Co děti nejvíc potřebují, Náhradní rodinná péče nebo Psychická deprivace v dětství.
Související
-
Do výchovy jsem zasahoval hlasem i rukama. Příběhy slavných: dětský psycholog Zdeněk Matějček
„Když je dítěti splněno každé přání, nepřináší to moc radosti, nemá se nač těšit.“ Účinkují: Jiří Klem, Lucie Vašinková.
-
Vyučující neumí pracovat s dětskou radostí, tvrdí psycholog Václav Mertin. Co dnešní děti trápí?
Věřte, že po poslechu vyprávění dětského psychologa Václava Mertina najdete v nitru netušené zdroje trpělivosti, pochopení, vlídnosti a tolerance. Co děti nejvíc trápí?
-
V určitém počtu případů je porucha výchovy daná, říká dětský psycholog
Jaroslav Šturma zasvětil svůj život dětem a psychologii. Loni ho papež František jmenoval členem Papežské akademie pro život. Sám má pět dětí. Jak děti vychovávat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.