Úžasné životy: Spisovatel Petr Šabach podle scenáristy Petra Jarchovského

„Vyrazil jsem do Dejvic do hospody Na Kotlářce. To byl narvaný lokál štamgasty. Byl tam dlouhý stůl, kolem kterého seděly fousaté máničky. A já jsem se zeptal, který z vás je Petr Šabach,“ vzpomíná Jarchovský na první setkání se Šabacham.

V paměti mu z něj prý ještě utkvěly i výrazně modré Šabachovy oči. Po pár setkáních se dohodli na filmové adaptaci povídky Šakalí léta ze Šabachovy prvotiny Jak potopit Austrálii. Šabach přitom nikdy neplánoval, že se stane spisovatelem.

Narodil se v roce 1951 do rodiny lampasáka. Dospívání pro něj nebylo snadné, z gymnázia byl vyloučen a následně vystudoval knihovnictví. Během normalizace si živil různě, mimo jiné i jako noční hlídač v Národní galerii. Zmíněný povídkový debut Jak potopit Austrálii publikoval až v roce 1986.

Spisovatel, nebo vypravěč?

Šabach se nepovažoval za spisovatele, ale spíš za vypravěče. Nezaměnitelný styl hospodského vyprávění, kdy jeden přísedící u stolu přebíjí historiku druhého, se tak propisuje i do jeho knížek. Nejen uvolněným jazykem.

Čtěte také

Host: Petr Jarchovský, scénárista

Šabach spoustu příhod, které vyslechl u piva, následně použil i ve svých textech. „Z tohoto substrátu těžil materiál, který mohl pustit do jiného společenství, kde opět zarezonuje,“ přibližuje Jarchovský. Nešlo přitom o banality.

„Dokázal konkrétní historiky, třeba nějakou srandovní s tátou, zobecnit. Jak třeba funguje v manželství, mezi lidmi nebo v životě obecně. Nedělal to násilně, nemáte z toho pocit, že vás poučuje,“ vyzdvihuje na jeho talentu Jarchovský.

Právě tahle schopnost ze Šabacha podle něj dělá spisovatele. A Šabachovo dílo tak v tom nejlepším navazuje na silnou tradici v duchu Jaroslava Haška nebo Bohumila Hrabala.

Cudný člověk

Nejlepších literárních kvalit Šabach dosahoval při reflektování svých zážitků z dětství. „Autentický je při zpracování svých životních zkušeností,“ říká Jarchovský s tím, že díky tomu jsou Šabachovy texty zajímavé, i když nejsou založené na propracované zápletce.

Složité fabule podle Jarchovského Šabach vynechával možná i proto, že sám četl komplikovanou literaturu, a nechtěl něco takového opakovat. Svou sečtělostí se ale nikdy nechlubil.

Jarchovský považoval Šabacha za cudného člověka. „Jeho přidrzlost byla jen taková zástěrka jeho plachosti,“ myslí si, „Ta byla jasná i v jeho odchodu,“ dodává. Petr Šabach zemřel nečekaně v roce 2017. Podlehl vážně nemoci.