Úžasné životy: Novinář a politik Pavel Tigrid podle ředitele Židovského muzea v Praze Lea Pavláta

24. duben 2022

Významný židovský novinář, který musel ze své rodné země uprchnout před nacismem i komunismem. Vrátit se mohl až v 90. letech, kdy se stal i politikem. Leo Pavlát se s Pavlem Tigridem setkal při obnově Židovského muzea v Praze. Ačkoliv každý patřil k jiné generaci, spojoval je zájem o literaturu a novinařinu, židovské kořeny a také francouzský jazyk.

Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát se s novinářem a politikem Pavlem Tigridem setkával nejdříve literárně díky exilovému časopisu Svědectví. Časopis začal vydávat Tigrid nejprve v americkém a následně pařížské exilu po událostech v Maďarsku v roce 1956. Redakce v čele s Pavlem Tigridem shromažďovala informace o dění ve východním bloku, aktivitách opozice, ale Svědectví přinášelo také informace o životě české emigrace.

„Svědectví byl vždycky závan čerstvého vzduchu pro nás, kteří byli v tak zvaném společenství spřízněných duší, tedy těch, kdo nefandili komunistickému režimu. Svědectví byla taková naděje, že jednou i tady budou pravdivé informace a názory, se kterými se mohl člověk ztotožnit,“ vzpomíná Leo Pavlát.

Mladý novinář  

Pavel Tigrid se politické žurnalistice věnoval od svého mládí. Začínal ve studentském časopise, dále se věnoval psaní i jako student práv a když se v roce 1939 rozhodl s kamarádem na motorce opustit Československo, našel své místo jako elév v redakci českého vysílání BBC v Londýně.

Právě škola BBC vyučila Tigrida zásadám objektivní žurnalistiky a úsporného přesného vyjadřování. „Mně se hrozně líbilo jeho psaní. Bylo to jako třeba u Poláčka, nejprve myšlenka a pak se dostaví forma. Jasné a úsporné vyjadřování, nic ukecaného.“ 

Rozhlas

V roce 1945 po osvobození se Tigrid vrátil zpět do Prahy na pozvání vedení tehdejšího Československého rozhlasu, aby zaujal pozici v nové rozhlasové redakci. Velmi záhy se ale ukázalo, že mladý redaktor neodpovídá svými politickými názory novému vedení. Rodiče Pavla Tigrida prý vždy volili Sociální demokracii a sám Tigrid, ač spíše levicově a sociální smýšlející, nikdy nepropadl kouzlu myšlenky komunismu a nijak se svými názory netajil.

Z práce v rozhlase tedy rychle sešlo a již 17.února 1948 se mladý novinář vydává s diplomatickým pasem do západní zóny Berlína na obhlídku situace. Jeho manželka je ihned po komunistickém převratu zadržena a uvězněna jako rukojmí.

New York a Paříž

Pavel Tigrid byl tak od začátku na černé listině komunistického režimu. Manželka byla po nějaké době propuštěna a zhruba za půl roku se jí povedlo emigrovat a připojit se k manželovi. Svůj další domov našli na několik let v New Yorku, kde pracovali v restauraci jako kuchařka a číšník.

V druhé polovině 50. let se Tigridovi přesunuli do Paříže, kde pak rodina se třemi dětmi a maminkou paní Tigridové žila až do roku 1990.

Pád železné opony

Po pádu komunistického režimu se Pavel Tigrid stal jedním z poradců Václava Havla a také ministrem kultury. Právě v této funkci se v roce 1994 setkal poprvé osobně s Leo Pavlátem, který tehdy působil na ambasádě v Tel Avivu.

„Byl z návštěvy Izraele zjevně nadšený a o všechno se zajímal. Navštívili jsme společně různé památky, muzea a samozřejmě taky různá jednání s politiky. Tigrid přecházel během jednání z jednoho jazyka do jiného a na všechny hluboce působil svým rozhledem a přístupem.“

Víra

Díky působení Pavla Tigrida se povedlo vrátit Židovské muzeum v Praze zpět do rukou židovské komunity a Leo Pavlát se stal jeho ředitelem. „Tigrid dál sledoval aktivity muzea a mnohokrát navštívil naše expozice. Měl k židovství dobrý vztah, i když sám pocházel z židovské rodiny, byl už jako dítě pokřtěn a považoval se především za katolíka,“ pokračuje Pavlát.

Dětství

Pavel Tigrid se narodil v české židovské zcela sekulární rodině Schoenfeldových. Rodiče se rozvedli, ale Tigrid dále udržoval s maminkou i tatínkem kontakty, ovšem vychováván byl převážně babičkami. Otec Pavla Tigrida zemřel ještě před válkou, matka zahynula v Osvětimi. Pavel Tigrid si změnil příjmení během válečné emigrace ve Velké Británii a jméno Tigrid pak používal celý život.

Jak uzavírá Leo Pavlát ve svém vyprávění, „Je to především inspirativní člověk. Inspirativní svými názory, odvahou a pevnými postoji. Byl to také člověk velmi laskavý a kultivovaný.“

 

 

autor: Jan Herget
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...