„Už u kojenců si lze všimnout signálů autismu,“ říká dětský neurochirurg Vladimír Komárek
Autismus nebo epilepsie. To jsou vážná onemocnění zvlášť u dětí. Jim i rodičům dává naději neurochirurg Vladimír Komárek. I když na to má rozporuplný názor. „Jsem každodenní skeptik, který předpokládá, že to nakonec dobře dopadne,“ tvrdí o sobě.
Někdy se epilepsie přirovnává k tsunami. To proto, že přichází náhle. „Pořád se snažíme pochopit, kde v mozku nastala ta nepatrná změna. V čem jsme se ale posunuli, je diagnostika,“ pochvaluje si neurolog Vladimír Komárek. Bohužel zatím není dost léků, které nemají nežádoucí účinky.
„Některé působí deprese nebo i náhlou srdeční zástavu.“ Řešením může být chirurgie. „Když se část mozku s tím nepořádkem vyoperuje, děti můžou být trvale bez záchvatů a žít normálním životem bez léků.“ Naštěstí se už podle lékaře změnil přístup škol k epileptickým žákům. „Pořád ale vázne zaměstávání lidí s epilepsií.“
Autismus
Oproti tomu autismus je jednoznačně genetickou záležitostí. „Čím dřív se na to přijde, tím menší utrpení je to pro rodiče i děti,“ ujišťuje Komárek. Už u kojence si varovných signálů lze všimnout. „Dítě třeba nekomunikuje z očí do očí.“ Na druhou stranu i normální děti se můžou v určité fázi vývoje jevit skoro jako autistické.
„A nic to neznamená. Jsem rád, že se u nás zavádí plošný screening.“ Autistickým dětem je potřeba věnovat mimořádnou pozornost a snažit se bourat předsudky společnosti. „Jsou to často nádherní lidé s úžasnými schopnostmi.“ Co ale potřebují je obrovská trpělivost, uzavírá specialista.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.