Usilovala o emancipaci žen a odmítala intimní lásku. Osudové ženy: Růžena Svobodová

Růžena Čápová se narodila 10. července 1868 v Mikulovicích u Znojma. Když jí bylo dvanáct, zemřel jí otec, a matka zůstala na výchovu čtyř dětí sama. Přesto se jí snažila dopřát kvalitní vzdělání. A taky ji brzy provdat.

Ona se ale chtěla osamostatnit, a dokonce zkoušela pracovat jako vychovatelka. Ve 22 letech si vzala spisovatele F. X. Svobodu, který jí otevřel dveře do literárního světa. Psala sice už před svatbou, ale teprve pod vlivem svého muže začala tvořit intenzivněji.

Složité manželství

„Manželství to ale bylo složité. Růžena v něm sice našla zázemí, které tolik potřebovala, na druhé straně ji Svoboda pravděpodobně podváděl,“ říká spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

„Růžena odmítala intimní stránku života, což mu jistě nevyhovovalo. Považovala intimní stránku lásky za něco až nečistého a nedůstojného. Vrcholem sblížení muže a ženy pro ni představovalo pouze duševní pouto.“ I ona ale měla svého ctitele: F. X. Šaldu.

Láska Šaldy a láska Machara

„Šalda ji miloval celou dobu, toužil po ní, po tom, že spolu budou dokonce i žít. Růžena ho často využívala, dokázala být vůči němu tvrdá, ironická. Jistým způsobem ho k sobě přitahovala a pak ho zase od sebe odháněla. A on si to nechal líbit,“ vysvětluje Martina Bittnerová.

V roce 1907 prožila Růžena vzplanutí k básníku J. S. Macharovi. „Zamilovala se do něj, ale brzy ji to přešlo.“ Ovšem právě na jeho popud vznikla na sklonku první světové války dobročinná organizace na podporu hladovějících dětí, sirotků a vdov, pro kterou Svobodová vymyslela příznačný název České srdce.

Vlastní děti neměla, pomáhala jiným

„Založila dětský odbor, který svého času provozoval i útulky, kde se starali o děti. Posílali děti z měst na venkov, aby se tam zotavily, protože za války byla ve velkých městech bída a nouze o potraviny.“ Přestože vlastní děti nikdy neměla, desítky jich tak pomohla zachránit.

Tato činnost jí sice dodala nový impulz do života, ale také ji stála hodně sil. Službu jí nakonec vypovědělo její vlastní srdce. Zemřela náhle (po záchvatu srdeční mrtvice) v noci na Nový rok 1920 v Praze.