Tunel Blanka už přece jen pomohl. Vědě. Odhalil dvě pohřebiště, lovce z paleolitu i pruské vojenské ležení

Byla to obří akce. Vedoucí Archeologického ústavu AV ČR Jan Frolík si pochvaluje nález dvou pohřebišť a hlavně poznání obrovských proměn krajiny v době, kdy tudy chodili naši paleolitičtí předchůdci.

„Máme doklady paleolitických lovců a je tam i vojenské ležení z doby, kdy Prusové obléhali Prahu. Na druhou stranu technické provádění archeologického výzkumu na tunelu Blanka bylo velice komplikované,“ popisuje Frolík.

Kdo tu přebýval?

Jan Frolík pracuje už dlouhá léta na archeologických výzkumech Pražského hradu. Momentálně se zabývá projektem, který sonduje populaci žijící na hradě i v podhradí.

„Naší snahou je odhalit, jací lidé tu žili v 9. až 11. století a jestli se nějak odlišovali od lidí, kteří žili na venkově. Chtěli bychom se zabývat i Přemyslovci.“

Čtěte také

Když se spojí síly

Na jedné mezinárodní konferenci Jan Frolík ke svému překvapení zjistil, že hodně podobným projektem se zabývají polští kolegové. „Okamžitě jsme s nimi navázali spolupráci.“

Jak říká, bez vzájemné kooperace s jinými odbornými pracovišti by to při velkých projektech ani nešlo. A to nejen proto, že na některé výzkumné metody u nás nejsou laboratoře.

Někteří stavebníci nemají archeology v lásce. Znamená to zdržení. „Normální archeolog se s normálním stavebníkem ale dohodne vždycky,“ říká Jan Frolík|foto: Michael Erhart

Indiana Jonesů u nás přibývá

Jan Frolík se ale nezabývá jen vykopávkami. Minulý rok ukončil projekt, který se nezabýval archeologií, ale archeology. „Zkoumaly se archeologické komunity v 21 státech: jaké je věkové zastoupení, kolik je mužů a žen, atd. Zkoumal se i dopad ekonomické krize na archeologii.“

A zatímco v jiných státech počet archeologů klesl, u nás o 25 % narostl. „Čím to je? Nevím,“ přiznává Frolík. „Omlaďuje“ i výzkumná technika. Hitem pro archeology je vpád metod, které jim dovolují lokalizovat místa, kde by měli zkoumat.

Nové metody: pohled skrz stromy a izotopy v tělech

„Laserové skenování krajiny nám umožňuje vidět skrz stromy a lesy. Takže zatímco před sto lety jsme hledali mohyly třeba týden nebo dva, dnes si pořídíme snímek a jdeme najisto.“

Pro Jana Frolíka je to i výzkum izotopů, které se nám usazují v těle. „Díky nim můžeme třeba zjistit, co člověk jedl v posledních 10 letech svého života.“ Lopatka, špachtle a štětec jsou ale pořád nářadím, bez kterých se archeologové neobejdou. „Ten postup je pořád stejný.“

O překvapení není nikdy nouze

Díky tomu, že se archeologové objevují na místech, kde se staví, a ne tam, kdy by kopat chtěli, se objevují úžasné věci. „Při stavbě obchvatu Kolína byly objeveny čtyři neolitické svatyně, tzv. rondely, o kterých nevíme, k čemu byly. Mysleli jsme si, že o Kolínsku víme všechno...“

Archeologické výzkumy ve Zlaté uličce |foto: Archeologický ústav AVČR

Kdy na staveniště může přijít archeolog? Jak probíhaly výzkumy v Kutné Hoře? Co bylo objeveno v Ležákách? Více uslyšíte v iRadiu.