Třída pod drobnohledem

„Nedá se říct, že by mělo zkoumání socioklimatu probíhat jednou za týden, měsíc, nebo čtvrtletně. Je v kompetenci pedagoga, který je s dětmi v kontaktu, aby včas zareagoval a vhodné diagnostické nástroje použil,“ říká manažerka vzdělávání učitelů a lektorka Mgr. Monika Fojtáchová ze společnosti Socioklima.

V kruhu se leccos ukáže

Osvědčenou sondou do třídního podhoubí jsou například známé komunitní kruhy, které už praktikují v mnoha školách. „Paní učitelka si sedne s dětmi, pozoruje, mluví s nimi a zjišťuje, jak jsou emočně nastaveny. A tohle už by měla být cesta, jak zjistit, že je něco v nepořádku a zaměřit se na problém konkrétněji. Ať už by šlo o šikanu, užívání návykových látek, záškoláctví a podobně,“ říká Fojtáchová.

Jak určit diagnózu

Známou metodou jsou například dotazníky, které se používají od druhé třídy ZŠ a zaměřují se na vztahy mezi žáky. Zjišťují, jestli jsou kamarádské, nebo nepřátelské, jestli dochází k pomlouvání, žalování či nepřijetí. Dotazník může mít buď obrázkovou, nebo písemnou formu. Člověk, který se třídou takto pracuje, by měl být vyškoleným, certifikovaným expertem, který ví, jak nakládat s daty, aby byla ochráněna anonymita respondentů.

„Jsou to velmi citlivé informace, na které se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů a zároveň je třeba informovaný souhlas rodičů. Pokud se zjišťují konkrétní jména, má každé dítě svůj vstupní kód a ke jménům se dostane pouze administrátor. Není to nic, co by bylo k dispozici škole,“ vysvětluje Mgr. Fojtáchová.

Aby byl souhlas opravdu „informovaný“

Někteří rodiče mají pocit, že bylo dítě diagnostikováno bez jejich vědomí, ale pravděpodobně si jen nepamatují, že informovaný souhlas podepsali. Takový postup ze strany školy by byl nelegální.„Záleží, jak to má škola nastaveno. Některá pošle v září rodičům k podpisu informovaný souhlas, ve kterém je specifikováno, že se vztahuje k práci výchovného poradce, k práci metodika prevence, školního psychologa plus například na některé preventivní a intervenční programy zvenčí. V mé praxi je informovaný souhlas ještě ošetřen zvlášť a navíc, takže se nemůže stát, že by bylo diagnostikované dítě, jehož rodič by to nevěděl,“ říká Monika Fojtáchová.

Jak se pak s výsledky dál pracuje? Nedají se zneužít? Mají je znát i děti? Dozvíte se z rozhovoru s Mgr. Monikou Fojtáchovou ze společnosti Socioklima.