Jak to udělat, aby měl žákovský parlament smysl?

Ryba voní od hlavy

V ČR má žákovský parlament přibližně 1,5 tisíce škol. Ne všechny ale fungují dobře, mnohé jsou jen formální. Aby měla jejich existence smysl, měly by se scházet alespoň jednou týdně minimálně na jednu vyučovací hodinu, měly by mít svého (řádně honorovaného) koordinátora z řad učitelů a podporu vedení.

Školám pomáhá se zřizováním a provozem žákovských zastupitelstev například společnost CEDU (Centrum pro demokratické učení), která každoroční soutěž parlamentů organizuje. Každopádně jak učitelé, tak žáci by se měli nejdříve obracet na vedení školy. „Naše zkušenost říká, že když parlament nechce ředitel, učitelé nemají moc šanci to dělat kvalitně a děti v tu chvíli neprosadí nic,“ řekl ředitel Jaroslav Novák.

Nápadů je spousta, jen je zrealizovat

Konkrétně v ZŠ Chýně zavedli prostřednictvím žákovského zastupitelstva například systém tzv. žolíků. Ten umožňuje dětem nechat si třikrát za čtvrtletí vymazat známku, se kterou nejsou spokojeny. Také se jim podařilo prosadit častější ježdění na výlety. Projektem, se nímž se přihlásili do loňského ročníku zmiňované soutěže, byl systém tzv. dobráčků. Odznaků, jež jsou na tři dny propůjčeny žákům, kteří udělají nějaký dobrý skutek.

„Soutěž je dobrá motivace pro děti v parlamentu, protože mohou prezentovat svoji práci a zároveň vidí, co dělají parlamenty v ostatních školách. A když to vezmu ze širšího pohledu, propaguje to parlament tam, kde ho třeba ještě nemají, nebo neví, že by ho mít mohli, jak by mohl vypadat a co by mohl dělat,“ popsal v Atriu svou zkušenost ředitel Jaroslav Novák.

Jak vidí svou účast v zastupitelstvu jeho člen, třeťák Vojta? A co by pan ředitel poradil jiným školám, které o zřízení parlamentu uvažují? I to se dozvíte z celého rozhovoru.