Tomáš Tureček: "Původně u nás časopis National Geographic neměl vůbec vycházet"
Manžel jedné z tváří Dvojky Českého rozhlasu Martiny Kociánové si nejenže zamiloval Afriku jako „afrikolog“, ale již 10 let stojí v čele redakce české edice světového magazínu National Geographic, který v nedávné době oslavil 10 úspěšných let na tuzemském trhu. Ve společnosti šéfredaktora Tomáše Turečka jsme se ohlédli nejen za historií slavného „žlutého rámečku“, ale vydali se i do odlehlých koutů světových kontinentů.
National Geographic Society
Vrátili jsme se zpět do 19. století, abychom vzpomněli historii Národopisné společnosti. Na začátku všeho stálo 12 významných osobností, ctihodných pánů, kteří se sešli v klubu Atlas ve Washingtonu, aby položili základy médiu, šířícímu zeměpisné znalosti napříč společností. Současná podoba National Geographic se ovšem zaměřuje na celé spektrum lidského života od zeměpisu, přes biologii až po astronomii: „My tak trochu suplujeme lidem celoživotní vzdělání. Vždy se snažíme i obtížným textům dávat populární podobu, aby byly srozumitelné. Nechceme ale sklouznout do přílišného zjednodušování.“ Jiný kraj, jiný mrav a každá lokalizace časopisu předkládá svým čtenářům trochu odlišné informace: „Thajská edice začala vycházet těsně před tou naší. Pokud bychom srovnali obsah, Thajci se hodně zajímají o historická témata, drahokamy, zlato. V Evropě se zase nejlépe prodávají informace o starých civilizacích, Aztécích, Maých a Egyptě." T. Tureček doplnil, že mateřská centrála kombinuje vše. Nelze tedy tvrdit, že by v Americe bylo nějaké téma vysloveně upřednostňováno.
National Geographic česky
Snad ani není člověka, který by se při listovaní nejúspěšnějším zeměpisným magazínem všech dob nezasnil a alespoň zprostředkovaně neprožil neuvěřitelné příběhy, které se dnes a denně odehrávají po celém světě. Můžeme tedy považovat za velké štěstí, že časopis National Geographic nakonec „promluvil“ také česky: „Z počátku Američané nechtěli do Evropy vůbec expandovat. Teprve až nástup moderních technologií a rozvoj internetu je přesvědčil. Společnost National Geographic Society tehdy pro mnohé překvapivě rozhodla vydat časopis pokusně v japonštině.“ V té době byl ještě T. Tureček prý pevně přesvědčen, že do Čech magazín nikdy nepronikne. Ovšem fenomenální úspěch, který magazín v Asii zaznamenal, jeho názor změnil.
Historie magazínu u nás
Střední Evropa byla na seznamu zájmu jako jedna z posledních. První vydání středoevropské edice přišlo na svět v sousedním Polsku a Česká republika následovala hned jako druháí: „Na první články si pamatuji velice dobře. Převzali jsme tehdy např. článek o ruských Smoke Jumpers, to jsou hasiči seskakující z letadla do centra požáru. Ten následně za pomoci lopaty a písku hasí.“ Zajímavostí je, že u nás vznikala první edice na světě, která používala částečně své vlastní materiály už od prvního vydání: „Pro nás byla tenkrát volba co otisknout zcela jasná. V prvním vydání jsme nabídli reportáž o práci českých egyptologů na polích v Abúsíru.“
Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru na začátku článku…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
