Technopárty CzechTek, mají teroristické útoky v Egyptě vliv na turistiku, americké raketoplány opět ve vesmíru

Přehled příspěvků

Hana Hikelová: Policie se rozhodla ukončit technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku. Za chvíli o tom budeme mluvit v Duelu Týdne v tahu.

Před týdnem došlo k teroristickým útokům v egyptském Šarm aš Šajchu. Jaký vliv mají na turistický ruch, o tom budeme mluvit s analytikem Jaromírem Beránkem.

Po dvou a půlleté přestávce se americké raketoplány vrátily do vesmíru. Z floridského mysu Canaveral odstartoval ve středu raketoplán Discovery. Problémy při startu a budoucnost letů do vesmíru. To jsou témata pro publicistu Pavla Toufara.

Takový je stručný souhrn témat posledního červencového Týdne v tahu v tomto roce. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím provede Hana Hikelová.

Technoparty na Tachovsku

Hana Hikelová: Louka u Mlýnce na Tachovsku, kde se od včerejška koná technoparty CzechTek se od večera opět zaplnila lidmi. Zatímco po včerejším zákroku policie, která odmítla účastníky k louce pustit, bylo na louce sotva pár desítek lidí, dnes ráno jich tu byly už stovky a přes den stoupl jejich počet odhadem na pět tisíc. Silnice v okolí lemují stovky vozů zaparkovaných u krajnice. Auty jsou zaplněny i louky u dálničního sjezdu na Mlýnec. Policisté blokovali autům vjezd jen do bezprostředního okolí louky, na které se technoparty koná. Policie se ale asi před půl hodinou rozhodla ukončit letošní technoparty CzechTek. Podle mluvčí západočeské policie Jolahy Číhové totiž spáchali trestný čin poškozování cizí věci. Na místě je reportér Lubomír Smatana, nejprve aktuálně, jaká je teď u Mlýnce situace?

Lubomír Smatana: Tak jeden z tanečníků si lehnul před policejní vůz, na kterém je vodní dělo, to je taková dobrá taktika pro tanečníky, protože policisté na toho muže zaútočí a okamžitě se zvedne vlna odporu a lidé utíkají směrem k tomu autu. Tam, kde je ta nejsilnější policejní akce, tam je také takový nejsilnější odpor, těch dělobuchů už taky bouchlo několik set, všechno je to ostrý slzný plyn, který tady dostáváme do očí, máme tu jedno docela solidní zranění, bylo to obuškem přes obličej. Tento mladý muž, teďka ho někam odnesli jeho kamarádi za auto, takže je to taková postupná potyčka mezi policisty a účastníky, vždycky policisté o pár metrů postoupí, zastaví se, pak už se celý scénář opakuje.

Hana Hikelová: Lubomíre, ty jsi asi před půlhodinou říkal, že se nepodařilo tobě ani ostatním redaktorům zjistit od policie přesné odůvodnění toho zásahu. Už jste moudřejší?

Lubomír Smatana: Nejsme moudřejší, protože jakmile začal útok, tak už není vůbec čas na nějaké diskuse, policejní mluvčí prostě uvedla, že účastníci technoparty porušují cizí věc, a tím měla prý na mysli okolní louky, přes které účastníci kráčejí sem na tento pronajatý pozemek, ale také několikrát uvedla, že na ten pronajatý pozemek policie nezaútočí, takže uvedla vlastně dvě verze a zatím teda platí spíš ta, že policisté zakročí na tom pronajatém pozemku. Ale opravdový důvod prostě mluvčí nevysvětlila.

Hana Hikelová: Zatím tedy na tom soukromém pozemku, který je oficiálně pronajatý policie nezasahuje?

Lubomír Smatana: Já si myslím, že zasahuje, ale otázka je, kdo to pozná, protože nikdo z nás nemá katastrální mapy, není tu žádný geodet, čili těžko říct, kde vede ta hranice mezi pozemkem, který je pronajatý a mezi pozemky, které prostě patří někomu jinému.

Hana Hikelová: Takže nějak vykolíkovaný ten pozemek vůbec není.

Lubomír Smatana: Vůbec to tak není a podle mě to nedokážou posoudit ani policisté.

Hana Hikelová: Lidé z Újezda pod Přimdou, osady, která je nejblíž té zahájené technoparty CzechTek žádali policii, aby ustoupila a pustila účastníky právě na to pole, kde se sraz koná. Proč policie ty místní obyvatele v podstatě nevyslyšela?

Lubomír Smatana: No ona je vyslyšela, ale svým způsobem, vyslyšela je tak, že se rozhodla vyklidit louku, ukončit technoparty, a tím pádem se domnívali policisté, že ukončí i ten pobyt obyvatel přímo v Újezdě. Obyvatelé si dali petici dnes odpoledne a postavil se za ně i starosta obce Ján Stopko.

Hana Hikelová: Lubomíre, poslední otázka. Ten současný stav, kolik policistů zasahuje na místě?

Lubomír Smatana: Já bych řekl, že to bude možná tak tisícovka policistů, všichni jsou vyzbrojeni s helmami, štíty, prostě veškeré to vybavení, za nimi jsou dvě vodní děla, ten obrněný transportér, který tu byl včera, tak ten tady nevidím a za vodními děly potom parkují policejní antony, do kterých policisté nakládají jednotlivé účastníky, které zadrží a odtáhnou tady za své řady do toho bezpečí pro ně. Teďka opět skandují tanečníci gestapo, gestapo, gestapo.

Hana Hikelová: Říká z místa redaktor Lubomír Smatana, Lubomíre, díky a na slyšenou. Ve vysílání jsme teď měli mít zástupce Policie České republiky, přibližně před půl hodinou nám ale mluvčí západočeské policie Jolana Číhová řekla, že ve vysílání nikdo ze zástupců Policie České republiky nevystoupí, protože se musí plně věnovat zásahu a na rozhovor s médii teď nemají čas. I když jsme telefonický rozhovor měli přislíbený už od včerejška. Po telefonu teď proto zdravím právničku Dagmar Raupachovou, hezké odpoledne.

Host (Dagmar Raupachová): Hezké odpoledne, dobrý den.

Hana Hikelová: A do studia by každou chvíli měl přijít jeden z účastníků technoparty Jiří Klestil, který měl ale problémy s odjezdem z místa, takže doufejme, že každou minutou do studia dorazí. Paní Raupachová, má policie dost důvodů pro takový zásah, jaký teď provádí právě u Mlýnce na Tachovsku, tak jak to popisoval reportér Lubomír Smatana?

Host (Dagmar Raupachová): Tak já jsem zaslechla trošku toho vašeho reportéra, tak pravděpodobně ta situace je tam skutečně dramatická. Já jako právník musím říct, že ta policie má samozřejmě nástroje, jak řešit situaci, ale vždycky, vždycky by měla dbát na to, aby její postup byl v souladu se zákonem, byl bez emocí, ty ve službě nemají co pohledávat a jsou velmi špatným rádcem. Je zbytečné, aby se ta situace dramatizovala a není to skutečně zapotřebí.

Hana Hikelová: To odůvodnění, že policie provádí zásah kvůli tomu, že účastníci technoparty spáchali trestný čin poškozování cizí věci, je dostatečný pro to, že jak říkal Lubomír Smatana, jiného vysvětlení se na místě od policie reportéři nedostali?

Host (Dagmar Raupachová): Tak, policie nejenom že může, ale musí zasáhnout, pokud je namístě porušován zákon a jestliže, jak jsem zaslechla, státní zástupce dokonce na místě kvalifikoval to jednání jako trestný čin poškozování cizí věci, pak policie potom nemá jinou možnost, než zasáhnout.

Hana Hikelová: Paní Raupachová, může policie zasáhnout i na tom soukromém pozemku, kteří si organizátoři řádně oficiálně pronajali?

Host (Dagmar Raupachová): Tak tam by ona měla jenom dohlížet a zasáhnout jenom v tom případě, jak jsem říkala teď, to znamená, pokud by tam byl porušován zákon nebo pokud by tam byl dokonce páchán trestný čin, tak v takovém okamžiku ona zasáhnout musí.

Hana Hikelová: Jaké komplikace může ale způsobit to, že jak jsme slyšeli, tak ten pozemek není nějak ohraničen, na místě v podstatě nikdo nemá k dispozici katastrální mapy a tak se dá jenom těžko říct, jestli skutečně ten zásah probíhá mimo ten zmíněný pozemek nebo už i na něm.

Host (Dagmar Raupachová): No tak, já musím po pravdě říct, že jak jsem slyšela vašeho reportéra, to, že nikdo, ani jedna ze stran, nemá přehled o tom, kde vlastně ten pozemek má hranice, tak to mě teda nesmírně překvapilo a já bych řekla, že teda u nás je pravděpodobně věnována velmi malá pozornost té profesionální přípravě a to mě teda zaráží.

Hana Hikelová: Takže z toho může být skutečný problém.

Host (Dagmar Raupachová): To samozřejmě problém může být.

Hana Hikelová: Vraťme se ke včerejšku, včera byla téměř celý den zablokována dálnice D 5 právě u sjezdu na Mlýnec, v zátarasech ale uvízli i lidé, kteří neměli s technoparty nic společného. Mohou se ti lidé, kteří skutečně nejeli na technoparty a strávili na té dálnici 4,5,6 hodin nějak stěžovat? Mohou, byla nějak porušena jejich práva?

Host (Dagmar Raupachová): Já už jsem se několikrát vyjadřovala, že programově bránit v jízdě řekněme těm domnělým účastníkům technoparty policie skutečně nemůže, to za prvé. Jestliže ale někdo už úmyslně blokuje provoz na dálnici, tak policie zasáhnout musí. To, že ta situace byla velmi nepříjemná pro ostatní účastníky silničního provozu je jasné, to je nabíledni a policie by měla postupovat vždycky tak, aby zásah co nejméně, řekněme v uvozovkách, obtěžoval tu veřejnost. Tady bych ale policii, musím říct z toho právního hlediska nic nevyčítala, právě s ohledem na to, že tu situaci monitorovala a důvodně předpokládala, že bude následovat další průběh.

Hana Hikelová: Podle informací reportérů z místa navíc včera zasahovali policisté, kteří neměli registrační čísla. Nedopustili se tak porušení zákona o policii?

Host (Dagmar Raupachová): Tak, to by samozřejmě tady mohlo vzniknout, tady ten problém, ale já k tomu víc informací nemám, takže jestli k tomu skutečně tak docházelo, to nevím.

Hana Hikelová: Paní Raupachová, co podle vás organizátoři podcenili? Na rozdíl od těch předchozích let tentokrát mají pozemek oficiálně pronajatý, zanedbali tedy pouze to, že neměli vyjednaný ten přístup na ten pozemek přes ty okolní pozemky?

Host (Dagmar Raupachová): Víte, můžeme v podstatě říct, že ke každému pozemku je zabezpečen přístup, věcným břemenem k nemovitosti, anebo nějakou polní přístupovou cestou. V tomto konkrétním případě ale kdy tam má proudit tisíce lidí, či dokonce motorová vozidla, tak je to nad rámec jak věcného břemene, tak nad rámec přístupové cesty. Tam bychom měli potkat, abych to malinko odlehčila, maximálně traktor, anebo jinou zemědělskou mechanizaci, takže ten argument já nemohu přijmout, ale já si myslím, že když je taková akce připravována, tak je snad nabíledni, že se musím dohodnout s ostatními, abych je v co možná nejmenší míře obtěžovala, takže tam já předpokládám, když ti organizátoři věděli a domlouvali se s vlastníkem toho konkrétního pozemku, tak jim snad bylo jasné, kudy na ten pozemek se musí dostat a jakým způsobem.

Hana Hikelová: To znamená z právního hlediska není žádný rozdíl v tom, jestli ta cesta je například zatarasená závorami a je jasné, že tedy vede přes cizí pozemek, anebo jestli je volně přístupná. Prostě v ten moment není určena pro takový provoz, jaký by byl v případě technoparty.

Host (Dagmar Raupachová): Já si myslím, že ten organizátor přece může předpokládat, v jakém počtu se ti účastníci sejdou a snad dokáže odhadnout, jestli tam nemůže být nějakým způsobem způsobená škoda a jestli ví, že tam přijedou lidé v počtu tisíců, tak přece je jasné, že se musím dohodnout a musím zabezpečit, aby tam někomu jinému nevznikla nějaká škoda, jinými slovy, abych nezpůsobovala, nepoškozovala práva někoho jiného. Takhle to prostě ve společnosti musí fungovat.

Hana Hikelová: Říká pro Týden v tahu právnička Dagmar Raupachová. Jiří Klestil, jeden z účastníků technoparty zatím do studia stále nedorazil, takže si teď pustíme písničku a snad to během ní stihne.

Je 17 hodin a 24 minuty v Týdnu v tahu se stále věnujeme technoparty, která probíhá v Mlýncích na Tachovsku. Právě teď do studia dorazil jeden z účastníků technoparty Jiří Klestil, hezké odpoledne.

Host (Jiří Klestil): Dobrý den.

Hana Hikelová: Pane Klestile, vy jste teď z Mlýnce dorazil, i když policie chce, aby účastníci akci opustili, stihl jste vysílání v podstatě jen tak tak, protože jste měl problémy s odjezdem. Co se tedy přibližně před hodinou dělo?

Host (Jiří Klestil): Děje se přibližně pořád, stejný chaos, který na místě dá se říct vytváří Policie České republiky v tom smyslu, že když už se rozhodla proti té akci nějak zakročit, tak si myslím, že udělal v tom nejnevhodnějším momentu, a to tak, že vlastně všechny ty účastníky nechala přijet bez výzvy, bez ochrany, bez pomoci je tam vlastně drží, lidi mají vypnutý telefony, nefungujou mobilní telefony, jako a vlastně nikdo si nemůže, kdyby se například něco stalo, že, se nikdo pomoci nedovolá.

Hana Hikelová: Ten problém tam byl už i včera, protože to je zablokovaná dálnice D 5, jak tam vůbec byl zajištěn například provoz sanitek a podobných věcí, protože byla rekordní vedra a přece jenom to problém byl.

Host (Jiří Klestil): Tam se nic takovýho neděje, tam žádná péče o občany neprobíhá, jako. Všichni jsou vlastně ponechaní tomu osudu, kteří tam jedou, ať prostě jsou to lidi, který to znají ten rytmus té akce, anebo ať to jsou lidi, který přijíždí poprvé a přijíždí pořád a přijíždí jich tisíce jako a je jich čím dál tím víc. Naopak si myslím, že vzniká čím dál tím větší zmatek. Přijíždí lidi vlastně do policejního zásahu.

Hana Hikelová: Přece jenom tentokrát na rozdíl od těch loňských ročníků, organizátoři mají pronajatý oficiálně pozemek, my už jsme slyšeli od našeho reportéra Lubomíra Smatany, ale i od právničky Dagmar Raupachové, že skutečným problémem je to, že tam není katastrální mapa a tudíž v podstatě nikdo neví, jakou rozlohu a kde přesně ten pozemek, který je pronajatý, je.

Host (Jiří Klestil): Já si myslím, nechci, aby to znělo negativisticky, ale myslím si, že technaři udělali zásadní chybu v tom smyslu, že vůbec si mysleli, že se s tuhle tou společností můžou nějak dohodnout a to tím způsobem, že vyjdou vstříc a pokusí se tu akci vůbec zlegalizovat. Ta společnost si samozřejmě nepřeje, aby ta akce byla. Pokud se někdo k tomu přihlásí, jakoby organizátor, bude zahrnut něčím podobným, jako je zahrnut mladej podnikatel a bude to dělat přesně tak dlouho, dokud mu nedojdou nervy a neuteče.

Hana Hikelová: To znamená, že vy to hodnotíte v podstatě tak, že je úplně jedno, jestli je to organizováno tak, jako to bylo v minulých letech, bez jakéhokoliv povolení nebo tak, jak tomu bylo teď, že je znám oficiální organizátor, je znám ten pozemek, kde to mělo probíhat.

Host (Jiří Klestil): Je, ale to na té věci nic nemění a myslím si, že v minulosti to probíhalo podstatně klidněji jako a podívejte se, tahle ta společnost, jestli prostě se rozhodne akceptovat underground, tak to prostě zkousne a tu jakousi kulturu undergroundovou prostě nechá na pokoji a vzniknou menší problémy, než za předpokladů, že si budeme navzájem zasahovat.

Hana Hikelová: Nicméně organizátoři podcenili to, že by se domluvili s majiteli těch pozemků, které jsou kolem toho zmíněného pronajatého, a to i právníci hodnotí jako ten hlavní problém, že v podstatě ta přístupová cesta k tomu pozemku patřila jiným majitelům, kteří nakonec podali trestní oznámení, tak že ten zásah policie je i z právního hlediska podle nich v pořádku.

Host (Jiří Klestil): No jasně, tak takových trestních oznámení podám za den kýbl, že, v uvozovkách bych chtěl říct, to je prostě ...

Hana Hikelová: Dobře, ale je to porušení soukromého majetku.

Host (Jiří Klestil): To možná je, ale to je hlavní, to je hlavní z těch důvodů prostě tohoto problému na CzechTeku jako. CzechTek je akce, teďka si musíme uvědomit, že se nebavíme prostě o nějakým plánovaným koncertě Rolling Stones, ale tohle je prostě akce, která nemá možná i ve střední Evropě obdoby, jako, sjíždí se na ni dvacet tisíc lidí naprosto nesmyslným a společensky nepochopitelným způsobem. Přijíždí z celého světa jako a na nás teďka je, jak jim teda vytvoříme podmínky, jestli je necháme zdechnout na dálnici v horku, anebo prostě jestli jim to zakážeme už rovnou na hranicích.

Hana Hikelová: Jestli nicméně jiné státy ze západní Evropy to zakáží už rovnou na hranicích, právě proto možná technoparty z té míří do České republiky.

Host (Jiří Klestil): Já si myslím, že v České republice míříme mílovými kroky k tomu, aby tady bylo zase všechno zakázaný, tak jako to bývalo dřív nebo tak jak tomu teďka dělají noví soudruzi v Evropské unii jako a snažíme se vyjít vstříc naprosto, vidíme všude kolem sebe nesmyslný požadavky, právní nařízení, normy, který ničí nejenom mladý lidi, kulturní lidi, podnikatele, ale i další jako a my jako občani jenom jako to stádečko jdem a platíme to vlastně všechno ze svýho jako no.

Hana Hikelová: Když se podíváte na ty zásahy policie, jak na ten včerejší, tak ten dnešní, i když jste odjel těsně před ním, jak by se dalo charakterizovat chování policie, protože reportéři říkali, že tam například zasahovali i policisté bez registračních čísel.

Host (Jiří Klestil): Viděl jsem člověka se zle rozbitým obličejem jako, kterého prostě zmydlili jako koně, jenom tak, leží tam, máme jeho fotku jako, takovejch lidí je tam víc. Tady vlastně probíhá, tam neprobíhá ani žádnej zásah, tam je jenom prostě několik set těžkooděnců, který opravdu z těch posledních polních cestičkách, který k tomu místu vedou, zablokovali tu silnici a odtam se tvoří takový kolony, že blokují až teda tu dálnici, jakoby D 5, ale jinak tam žádnej zásah neprobíhá, maximálně někoho zmastějí tam za rokem jako.

Hana Hikelová: Teď už zásah evidentně probíhá jak jsme slyšeli od reportéra Lubomíra Smatany, dá se odhadnout, co bude následovat, protože je evidentní, že policie přeruší nebo v podstatě zruší tuto technoparty a vytlačí ty účastníky z těch pozemků, kde teď jsou.

Host (Jiří Klestil): No vytlačí, no tak oni potom se zase roztlačí všude jinam, na jiný okolní pozemky, jejichž katastrální mapy samozřejmě neznají a je jim to upřímně jedno těm lidem a tam budou pokud možno asi kampovat a dělat muziku dál a ten problém se zase akorát roztáhne do většího měřítka jako, protože víme, že ty lidi v minulosti byli schopní přijet třeba i na týden a deset dní jako a takhle byli na jednom místě a byl relativně klid a bylo to pod kontrolou, teď se nám prostě rozjedou tam po celým Tachovsku, Šumavě a nevím, kam koho napadne, ale je to rozhodně dobře, protože opravdu další tisíce lidí pořád do toho zásahu přijíždějí, jo. Takže policie sice na jedné straně předvádí zásah a někoho vyhání, ale na druhé straně nebrání tomu, aby tam ty další tisíce lidí do toho dovnitř proudily jako. Tisíce zmatených lidí, který vlastně neví, tam, tam není nic, tam vám nikdo neporadí cestu, tak prostě je zahrazený policejní tranzit v cestě a nazdar jako.

Hana Hikelová: Říká jeden z účastníků technoparty Jiří Klestil. Já vám děkuji, že se vám podařilo dojet sem na Vinohradskou a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Jiří Klestil): Dobrý a jako ostatní jedu zpátky.

Rozhovor s guvernérem Sinaje a cestovní ruch

Hana Hikelová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, pořad Týden v tahu. V Egyptě pokračuje pátrání po pachatelích teroristických útoků, které se v letoviscích Šarm aš Šajch a Naama Bay vyžádaly nejméně 84 obětí, včetně zahraničních turistů. Egyptské úřady se zároveň snaží o zajištění bezpečnosti na pobřeží Rudého moře, která by obnovila důvěru návštěvníků. Červenec a srpen jsou totiž v Egyptě vrcholem sezóny a turismus patří k hlavním zdrojům příjmů. Právě o tom si s guvernérem Sinaje v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas a Českou televizi povídal náš zvláštní zpravodaj Robert Mikoláš.

Robert Mikoláš: Do Šarm aš Šajchu, označovaného jako město míru přilétá každý rok strávil dovolenou asi tři a půl milionu cizinců. Na nich jsou závislé dva miliony Egypťanů, pracujících přímo v turistickém ruchu a živy jsou z nich samozřejmě i další miliony obyvatel. Podle guvernéra Sinaje Mustafy Afifiho však obnova důvěry turistů v bezpečnost zdejších rudomořských letovisek může trvat až čtvrt roku.

Host (Mustafa Afifi): Podle odhadů může být turistů asi o 40 procent méně, než je v tuto dobu obvyklé. Do Šarm aš Šajchu začnou znovu jezdit poté, co na útoky zapomenou a přestanou se bát, a to bude trvat tak dva až tři měsíce. Doufáme, že se opravdu vrátí, protože se bez nich místní neobejdou.

Robert Mikoláš: Říká Mustafa Afifi, který se obává nejvíce právě propadu v srpnu. Tento měsíc je totiž pro Egypťany podnikající v cestovním ruchu nejziskovějším.

Host (Mustafa Afifi): Nyní jsou hotely obsazené jen ze 60 procent. Myslím si, že týden po atentátech na ně mnozí zapomněli. Objednané a zaplacené zájezdy už ale odřekly. Šarm aš Šajch je považován za nejbezpečnější středisko v zemi, jezdí sem egyptský prezident Husní Mubarak, konají se tu blízkovýchodní mírové konference. Teroristé ale našli skulinku v ochranných opatřeních a zaútočili. Kontrola se proto ještě více zpřísnila. Na komunikacích vedoucích k hotelům vyrostly nové bariéry.

Robert Mikoláš: Guvernér Afifi je přesvědčen o tom, že tu další nebezpečí ze strany radikálů nehrozí.

Host (Mustafa Afifi): Šarm aš Šajch je pro Egypt velmi důležitý. Já sám se tu cítím bezpečně, jsem o tom přesvědčen a znovu opakuji, že doufám v návrat turistů, kteří zapomenou, co hrozného se tu stalo a že Šarm aš Šajch opět bude jen městem míru.

Robert Mikoláš: Rudé moře patří k nejvyhledávanějším destinacím mezi potápěči a milovníky šnorchlování z celého světa a právě to podle sinajského guvernéra Mustafy Afifiho opět zahraniční návštěvníky přiláká.

Host (Mustafa Afifi): Je tu zajištěna bezpečnost, je tady dobré počasí, nádherné panoráma i moře a také bohatý podmořský život. Najdete tu na 150 korálů a žijí zde téměř všechny z tisíce druhů rudomořských ryb.

Hana Hikelová: V Egyptě natáčel s guvernérem Sinaje redaktor Robert Mikoláš. Teroristické útoky mají stejně jako například přírodní katastrofy vliv na turistický ruch. Právě na toto téma teď budeme mluvit s analytikem cestovního ruchu Jaromírem Beránkem z agentury MAC CONSALTING, hezký den.

Host (Jaromír Beránek): Dobrý den.

Hana Hikelová: Pane Beránku, když se podíváme na místa teroristických útoků v těch turistických lokalitách, jde hlavně o Egypt, kde za posledních 10 let došlo už k sedmi útokům a o Bali, kde v říjnu 2002 zahynulo přes 200 lidí, můžete říci, jak takové útoky postihují právě cestovní ruch v těchto místech? Před chvílí jsme slyšeli, že na Sinaji očekávají tříměsíční propad.

Host (Jaromír Beránek): Tyto teroristické útoky se na cestovním ruchu velmi negativně prolínají. Vždy dochází k určitému poklesu, a to právě z hlediska jeho závažnosti na dva až tři měsíce. Pokud se jedná o přírodní katastrofy, tam jsou dopady daleko závažnější, protože dochází k určitému plošnému znehodnocení celého území a tam třeba máme poslední zkušenosti, třeba z Turecka, kde bylo před několika lety rozsáhlé zemětřesení, anebo v jihovýchodní Asii vlny tsunami a tam dochází k té obdobě zhruba tak za dva roky.

Hana Hikelová: Co se týká Egypta, tak tam se to odhaduje teď na propad dva až tři měsíce, nicméně v Egyptě, jak už jsem zmiňovala těch útoků bylo v posledních deseti letech už sedm, dá se vyčíst z těch údajů, že by se ta doba po teroristických útocích toho propadu nějak zkracovala postupem času?

Host (Jaromír Beránek): Určitě teroristické útoky se dneska stávají určitou součástí života a i součástí bohužel cestovního ruchu a tato doba se za poslední tři roky zkrátila zhruba na polovinu, z nějakých těch šesti měsíců na tři až dva měsíce.

Hana Hikelová: Konkrétně egyptský Šarm aš Šajch je relativně nové středisko a donedávna byl považován také za hodně bezpečné středisko. Změní se teď něco na té pověsti?

Host (Jaromír Beránek): Určitě pověst utrpí tímto. V Šarm aš Šajchu se odbývá zhruba jedna třetina veškerého cestovního ruchu celého Egypta a Egypťané sami na letošním roce předpokládali, že k nim přijede více jak 8 milionů turistů z celého světa při průměrné délce pobytu někde mezi 10 až 11 dny.

Hana Hikelová: Řada lidí, kteří plánovali dovolenou v Egyptě si teď vybírá náhradní místo, které ty lokality, z pohledu českého turisty jsou teď tou náhradou za Egypt?

Host (Jaromír Beránek): Je to především Řecko a řecké ostrovy a Španělsko a španělské ostrovy, ale v posledních hodinách se nám ukázalo, že velmi oblíbeným se stává i nadále Tunisko, které se jeví v současnosti jako velmi bezpečné.

Hana Hikelová: Přírodní katastrofa zasáhla i Českou republiku, jak rychle se obnovil turistický ruch v Praze po ničivých povodních a co ten návrat turistů, který byl relativně rychlý hlavně zapříčinilo?

Host (Jaromír Beránek): U nás tato přírodní katastrofa přišla v polovině srpna a tudíž již cestovní ruch nenaskočil do konce roku a září a říjen byly naprosto plonkové a naprosto ztrátové a cestovní ruch se k nám navrátil až s počátkem následující letní sezony.

Hana Hikelová: Musí se dělat v takových případech nějaká opatření nebo je to v podstatě přirozená cesta, že lidé tak trošku zapomenou na to, co se dělo?

Host (Jaromír Beránek): Určitě je vždycky dobré, když vláda se k tomu postaví čelem a udělá nové náborové kampaně a zvýrazní ten daný stát jako bezpečnou destinaci. Ale ještě zde platí jedno pravidlo, která Česká republika při velké vodě nezvládla, kam se vozí humanitární pomoc, potažmo dobrá voda, tam jezdí turisté.

Hana Hikelová: Říká analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. Já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Jaromír Beránek): Na shledanou.

Fejeton Ivana Hofmana

Hana Hikelová: O terorismu a současné době je i fejeton Týdne v tahu, který tentokrát připravil Ivan Hofman.

Ivan Hofman: "Od dob Sherlocka Holmese se svět hodně změnil. K dopadení neúspěšných atentátníků z londýnského metra by jeho schopnost dedukce nestačila. Pachatele identifikoval kamerový systém, analýza nevybuchlých náloží, monitorování mobilní komunikace, rychlé prohlížení různých databází a nejspíše i spolupráce veřejnosti umožněná bleskovým šířením informací.

Sherlock Holmes by dnešním detektivům mohl jejich technické možnosti závidět. Jenomže i zločinci, kterým byl slavný detektiv na stopě, by mohli závidět těm dnešním. K výrobě bomby využívají moderních technologií a návodů šířených po internetu. Zbraní v jejich rukou jsou dopravní prostředky a koordinují zlo telekomunikačními kanály, ze kterých by se Sherlocku Holmesovi určitě zatočila hlava.

Cílem radikálních islamistů je rozvrátit západní civilizaci. Převládá názor, že se jim to bombami, nastraženými v metru, nemůže podařit. Někteří experti ale varují, že budou brzy disponovat zbraněmi hromadného ničení. Diskutuje se, zda si více cenit soukromí, anebo bezpečnosti. Ve chvíli ohrožení může být nezbytné slevit z vymožeností, které civilizace nenabízí pouze nám, ale také teroristům. Kvůli tomu, že si tito oblíbili odpalování náloží mobilem, budou, zdá se, operátoři občas muset vypnout mobilní sítě. Snad se to stihne, až se pokusí o koordinovaný atomově-chemicko-biologický útok proti světovým metropolím.

Ani v tom nejhorším případě ovšem zvonění mobilů neumlkne. Naučili se ho totiž imitovat ptáci. Zatím především kavky, sojky a špačci. Německý ornitolog Richard Schneider hlásí, že si imitací mobilního zvonění označují své teritorium, hledají partnery i klamou nepřátele. Své původní melodie si prý ale pamatují, což je dobré. Přijdou jim ještě vhod, až to lidské zvonění přestane být aktuální."

Raketoplány nyní i v budoucnu

Hana Hikelová: Po dvou a půlleté přestávce se americké raketoplány vrátily do vesmíru. Pod bedlivým pohledem odborníků a zvědavců z celého světa odstartoval ve středu z floridského mysu Canaveral raketoplán Discovery. Podle médií byly při startu v sázce nejen životy 7 astronautů na palubě, ale i americká hrdost na vyspělé technologie, budoucnost vesmírného programu a směrování výzkumu vesmíru. Videozáznam startu ale ukázal, že při startu raketoplánu došlo k několika drobným nehodám. Asi nejzásadnější je utržení kousku izolační pěny a není ani vyloučeno, že malý kousek dopadl na pravé křídlo lodi. Hezký den teď přeji publicistovi Pavlu Toufarovi.

Host (Pavel Toufar): Dobrý den.

Hana Hikelová: Incident trochu připomíná katastrofu raketoplánu Columbia z roku 2003. Jak vážné následky může mít pro Discovery to zmíněné utržení kousku izolační pěny?

Host (Pavel Toufar): Není to kousek, ono je to poměrně velký kus, který je dlouhý až 85 centimetrů a ta druhá věc je, že nenarazil na křídlo ani žádnou jinou část kosmické lodi. To by byl velký problém, kdyby narazil.

Hana Hikelová: To vycházím z dnešních nových informací, že je velká pravděpodobnost, že se právě dotkl pravého křídla lodi.

Host (Pavel Toufar): No, já, pokud vím, tak jsme se dívali na ten záběr, odlétlo to od raketoplánu. Pokud se to dotklo, pak je problém tedy, jaké to tam způsobilo škody, protože ten obrovský kus by měl mít, on je skutečně obrovský, těch 85 centimetrů je velký kus, by měl mít hmotnost možná i několika kilogramů, pak by mohlo dojít k problémům, ale všechno nasvědčovalo tomu, že to odletělo od kosmické lodi.

Hana Hikelová: NASA má připravený nicméně i takzvaný krizový scénář. Co by se dělo, pokud by hrozilo riziko podobné právě nehodě, jako v případě Columbie?

Host (Pavel Toufar): Pokud by došlo k vážnému narušení, ať už třeba té náběžné hrany křídla nebo některé jiné části, jako došlo na Columbii, pak by raketoplán Discovery zůstal zakotven u mezinárodní stanice, posádka by strávila na oběžné dráze zhruba 40 až 45 dnů, než by byl připraven záchranný raketoplán Atlantis, který by odstartoval i za cenu, že by hrozilo opět stejné riziko poškození raketoplánu, jako při současné expedici. Posádka by odhodila Discovery po vypuštění Atlantisu, Atlantis by se připojil k orbitální stanici, posádka by přestoupila a v nouzovém režimu by přistála zpátky na zemi. Ale to si raději nepřejme.

Hana Hikelová: To znamená, že Atlantis je teď vybavený tak, aby se na jeho palubu vešlo, jestli dobře počítám, 11 lidí?

Host (Pavel Toufar): No, oni by tam byli poměrně za stísněných podmínek. Museli by být na spodní palubě, leželi by na zemi, na podlaze té kabiny, ale všechno, s tím se počítá s takovou havarijní situací a takže by to nemělo být problematické.

Hana Hikelová: Američané vložili do projektu právě kvůli bezpečnosti více než miliardu dolarů, mluví se o tom, že v podstatě jistou opravu raketoplánu by mohla zvládnout i samotná posádka. Jaká oprava by to byla?

Host (Pavel Toufar): No, ta posádka by mohla zvládnout určité věci, které ovšem nebyly ještě vyzkoušeny. To měla právě vyzkoušet posádka Discovery, simulovat opravy v případě, že by došlo k poškození některé keramické destičky, to znamená, že by tam se vlepovala taková odtavující se hmota, v případě, že by došlo k menšímu poškození náběžné hrany křídla, vsunula by se tam taková zátka se šroubem, který po roztažení by to místo upevnil. Ale to je všechno jenom ve hvězdách, protože nic takového nebylo ověřeno a bylo by to poměrně dost riskantní. Problém je celý v tom, že destička, která vypadalo to na začátku startu, že ta destička, která odlétla, že odlétla jenom její část, to by nebyl problém. Problém je, proč, a to je skutečně otázka, odpadl takový velký kus té pěnové hmoty, která pokrývá centrální nádrž, když toto byl hlavní důvod problémů, které měla Columbie a kvůli kterým taky došlo k té celé tragédii. Na tu pěnovou hmotu, která pokrývá tu centrální nádrž, která se odhazuje po plnění úkolů vzletových, tak na tu pěnovou hmotu se přitom zaměřila pozornost techniků NASA v průběhu těch uplynulých dvou let, kdy se sledovaly nové změny a nové úpravy raketoplánu, aby se zvýšila bezpečnost. Sliby techniků nebo jejich dušování bylo, že z té horní části, kde je nejvíc kritické místo, kde se oddělí ty případné části a mohou poškodit krizová místa na raketoplánu, že z té horní části by se neměly oddělit větší kusy, než o hmotnosti 7 až 10 gramů. Jak se ukazuje, oddělily se velké kusy a nikdo neví, proč tomu tak je, takže teď je nutno to vyzkoumat.

Hana Hikelová: Například podle Marcela Grüna z pražské hvězdárny se ukazuje, že provoz raketoplánu není bezpečný, navíc podle něj už jsou dva ze tří zbývajících takzvaně za zenitem, Discovery poprvé startoval před 21 lety, Atlantis před 20 lety a v normě je tak pouze Endever, který byl vyroben v roce 1992. Jak se u raketoplánů může projevit právě stárnutí a jistá únava materiálu, i když samozřejmě se stále modernizují?

Host (Pavel Toufar): Tam je otázka to stárnutí a únava materiálu se týká hlavní konstrukce, to znamená trupu raketoplánu. Tam to byl nemělo být takovým problémem, protože my sice říkáme, že 21 let, ale podívejme se na dopravní letadla. Dopravní letadla, která létají a létají poměrně i bezpečně, jsou často i mnohem technicky starší. Nelekejme se velkého počtu let, že 21 let, 20 let, to v té kosmické technice by nemělo být zase takovým problémem. I když kosmická technika je samozřejmě daleko více namáhána, zejména raketoplán při startu i přistání, než běžné letadlo, kdy by se mohly tedy projevit některé věci, tak zase ty poletové kontroly jsou tak důkladné a tak pečlivé, že by se na případné chyby, vady nebo nedostatky mělo přijít. Já bych dneska netvrdil, že raketoplány jsou přežité, zastaralé, špatně řešené. Podívejme se na to z jiného pohledu. Raketoplán je konstrukce z konce sedmdesátých let. Odpovídá tedy té době, tehdejšímu pojetí techniky, samozřejmě ty vnitřní součásti vybavení byly mnohokrát modernizovány, prošly četnými úpravami, je to takový spolehlivě ojetý, ale dobře zajetý vůz, který mezi tím má vnitřní vybavení mnohokrát modernizované. Takže nemyslím si, že by to bylo takové, že bysme ze dne na den museli přestat létat s raketoplány. Tady je jenom otázka, jak dosáhnout co nejvyšší míry zajištění bezpečnosti. Té stoprocentní samozřejmě nikdy nemůžeme dosáhnout.

Hana Hikelová: Přesto máme rok 2005, raketoplány budou létat pravděpodobně do roku 2010, kdy teoreticky by měl létat ještě Endever, v USA probíhá výběr nového transportního prostředku, jeho verze by měla být schválena v podstatě už v příštím roce. Čím by se podle vás měl lišit od stávajících raketoplánů?

Host (Pavel Toufar): Tady nutno říct, že to datum 2010 je krajní datum, které stanovil nebo spíše řekl v tom svém projevu prezident George Bush. V té době skončí Endever, ale už v roce 2007, na konci roku 2007 skončí lety Discovery a v roce 2009 lety Antantisu. To je dáno technickými parametry a technickými tabulkami. Otázka výběru toho nového transportního prostředku je velmi složitá. Jednak na výběr je málo času a pak i na konstrukci, vývoj a zkoušky bude málo času, protože jestliže v roce 2010 skončí lety těchto raketoplánů a v roce 2012 by měly začít létat nové transportní prostředky, pak je to skutečně velmi, velmi málo času. V čem by se měly lišit. No, to je otázka. Jak se ukazuje, tak boční umístění nákladu, které ovšem jinak nelze řešit na raketoplánu, mimochodem stejným způsobem bylo řešeno umístění toho kosmického člunu i na ruském kosmoplánu Buran, který ovšem měl spíše klasickou nosnou raketu jako nosiče, tak to boční umístění se ukazuje být velmi problematické právě tím, že může být ten kosmický člun, kosmická loď bočně umístěna ohrožena odlétajícími kusy materiálu z horní části tady u raketoplánu centrální nádrže, u Buranu možná té horní části nosné rakety. Možná bude tedy volena technika, že ten kosmický člun bude umístěn na horní části nějakého nového transportního kosmického prostředku. Vícenásobně třeba použitelné nosné rakety, my ani nemůžeme říct, zda to bude kosmický člun, v těch návrzích jsou vztlaková tělesa s malými křídly, ale je tam také klasická kosmická kabina, podobající se svým způsobem kosmické kabině, větší kosmické kabině Apollo, i když je tato kabina by měla být vícenásobně použitelná.

Hana Hikelová: Říká pro Týden v tahu publicista Pavel Toufar. Díky za váš čas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Pavel Toufar): Na shledanou.

Hana Hikelová: Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly ve 30. týdnu tohoto roku. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Příjemný sobotní večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.