Svatého Václava v pravoslavných chrámech najdete. „V Bělorusku jsme to ale nečekali,“ říká Otakáro Schmidt

Na režisérském kontě má Otakáro Schmidt spoustu hraných dokumentů. Mapuje v nich historii, stopy a odkazy světců. Den před svátkem sv. Václava odvysílá Česká televize jeho dokument o stopách českého patrona v Bělorusku.

„V klášteře, který byl dřív jezuitský, a teď jsou tam pravoslavné mnišky, byla objevena freska, na které je svatý Václav. Je to jediné jeho vyobrazení na fresce ve východním ortodoxním pravoslavném prostředí, což je neuvěřitelně silný symbol,“ popisuje Otakáro Schmidt důvod, proč se vydal do Běloruska.

Vypravil se tam před třemi lety společně s partnerkou a spolupracovnicí Janou Kristýnou Studničkovou. Když se tam teď vrátili, byly dokončené restaurátorské práce. „Natočili jsme to a zjistili, jak nás ta cyrilometodějská a svatováclavská tradice spojuje skrze písmo, kulturu a liturgii.“

Bělorusko překvapilo

Svatý Václav a svatá Ludmila jsou společnými světci a v pravoslavných chrámech je často najdete. „V tom Bělorusku jsme to nečekali.“ Aby ne. Když se řekne Bělorusko, vybaví se každému totalita.

„Nám to nepřišlo. Co se týče křesťanství, je tam svoboda. Vrací se tam náboženství a kříže do škol, což je neuvěřitelné. Jsou tam plné kostely a nikdo tomu nebrání.“

Otakáro Schmidt ve studiu

Pravoslavná církev má sice výhody a je finančně podporovaná, ale ani ta křesťanská netrpí. „Stát jí dává zadarmo pozemky, aby na nich mohla stavět kostely.“

Když potěší prohra

Do Běloruska odvezl Otakáro Schmidt spolu s českým velvyslancem Jiřím Karasem sošku svatého Jezulátka. Za dokument o něm byl nominovaný na prestižní evropskou cenu Per artem at Deum.

„Překvapilo nás, že jsme skončili hned za vítězem Ennio Morriconem. Těšilo nás, že jsme nevyhráli a mohli být druzí za takovým velikánem.“ Film o Jezulátku jim otevřel dveře do světa. „Je fantastické, že to Jezulátko člověk potkává po celém světě.“

Poezie v jednoduchosti

Režisér říká, že ve svých dokumentech pracuje s jednoduchými prostředky. „Máme postavy, které se pohybují v současném světě. Je to levné a zároveň to skýtá poezii, protože nám Jezulátko nebo Jan Nepomucký chodí v tomhle světě. Lidi na to reagují.“

Polívka se odkládá

Do filmografie Otakáro Schmidta patří Eliška má rád divočinu nebo Herbert v ringu. Po hrané tvorbě se mu stýská. Neopouští myšlenku na film Obrácení Dona Quijota s Bolkem Polívkou, ale rozhodl se natočit jiný film.

Má to být nízkorozpočtový snímek s pracovním názvem Alenka v zemi zázraků. Rád by v něm popsal dětské vidění světa a zhodnotil poezii svých dokumentů.

O čem vypráví jeho dokument o univerzitách? Jak se šířila vzdělanost? Více uslyšíte v iRadiu.