Strava patří mezi to nejdůležitější, co ovlivňuje imunitu

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době mě zaujalo jedno africké přísloví, které říká: "Poznání je jako zahrada, pokud o ní nepečujete, neplodí." A poznání nám přinesou i dnešní hosté, po 11 to bude paní profesorka, historička umění Milena Bartlová. Mluvit budeme i o tom, jak by třeba měl vypadat pomník Václava Havla, a nebo pan profesor Jan Krejsek, který už se mnou sedí ve studiu, je z Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Hradci Králové a ve Zdravotnické poradně společně budeme mluvit o imunitě malých dětí. Pěkný den přeji.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Dobrý den.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď myslím děti mezi jedním a třetím rokem, tedy batolata. Ještě nechodí do školy, i když jesle, do školky také ne vlastně, jesle ale přicházejí do módy, takže tam možná některé děti už zkušenosti mají. Setkávají se ovšem s jinými dětmi při hrách a přitom, když se maminky společně kontaktují, například v mateřských centrech. Je možné imunitu takto malých dětí mezi jedním a třetím rokem podporovat jak a čím pane profesore? Je to ta strava, která je tím nejzákladnějším?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Určitě strava patří mezi to nejdůležitější, co dokáže imunitní systém člověka ovlivnit. Je to pravda dvojnásob v případě batolecím období. Určitě je potřeba myslet na to, že v tomto období vyráží člověk do světa a dostává se z toho úzkého okolí rodiny, především kontaktu s matkou, dostává se do kontaktu s dalšími lidmi, jak už řekla paní redaktorka, chodí třeba do jeslí a určitě se začíná pohybovat v širším okruhu lidí, a právě proto je vystaveno daleko většímu množství podnětů včetně podnětů poškozujících a jeho imunita musí fungovat daleko lépe než v předchozí době.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když si vybavím dítě mezi jedním a třetím rokem a tedy stravování, tak mě okamžitě napadne mléko a mléčné výrobky, je to správně a jaké mléčné výrobky by měly takové děti jíst?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Máte nepochybně pravdu, že i v tomto období, batolecím období je zapotřebí, aby podstatnou část jídelníčku dítěte tvořily mléko a mléčné výrobky. To je úplně zásadní otázka kojeneckého věku, kdy vlastně se nastavuje celková imunitní reaktivita každého jedince, každého dítěte, a to nastavení imunitní reaktivity je dáno především kojením mateřským mlékem. A mateřské mléko tudíž obsahuje látky, které nejsou ničím nahraditelné a pouze plně kojené dítě je u něho možno předpokládat, že dojde k rozvoji individuální imunitní reaktivity v tom nejlepším slova smyslu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď mluvíte ovšem o dítěti do jednoho roku věku, posuneme se dál.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Ano, je to tak. Musíme si tím připravit půdu právě pro ten batolecí věk, kdy je dojem, že už mléčné výrobky a mléko nejsou podstatné. Není to prostě pravda. V mléce jsou přítomny ve velmi optimálním složení nejrůznější živiny, bílkoviny, cukry, také vitaminy. Je ale také pravda, že v běžném mléce, které je dostupné v obchodech, je složení ne úplně odpovídající tomuto období batolecímu. Totiž není pravda to, že batole, malé dítě je jenom malý velký člověk. Je potřeba proto sáhnout po připravených mlécích, které optimálním způsobem reflektují potřeby batolecího věku.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže suché mléko, sušené mléko, které je připravené pro děti, aby je maminky tedy smíchaly s vodou a připravit.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Je to tak, že existují na trhu formule, mléčné formule pro batolecí věk, které kromě nastaveného množství, optimálně nastaveného množství především bílkovin obsahují také další látky, které v běžném mléce v obchodě dostupném chybí. Například je obohaceno o vitamíny, které jsou přítomny v mléčném tuky, především vitamín D a jsou tam také vitamíny skupiny D. Čili toto obohacení těchto speciálních formulí je velmi důležité.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To, co vlastně získáváme třeba z mořských ryb, tak to se najde v tom mléce?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Ano, je to tak, ale musí to tam být přidáno, protože z důvodu v uvozovkách zdravé strany máme pocit, že plnotučné mléko škodí, a proto je tuk odstraňován, a v těch polotučných nebo odtučněných mlécích právě chybí mléčný tuk, ve kterém tyto vitamíny, především vitamín D a případně A a E jsou přítomny. Takže za těchto okolností my je tam musíme dodat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
S imunitou malých dětí podle mě souvisí i pravidelný režim, zvláště tedy spánek, souhlasil byste a doporučoval byste pravidelný režim maminkám, aby držely dětem mezi jedním a třetím rokem?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
To je nepochybně velmi zásadní otázka, protože určité vypracování stereotypu je velmi podstatné pro všechno, pro celkový vývoj toho malého človíčka, batolete. Musí se vyvíjet psychicky a k tomu potřebuje vytvořit ty stereotypy a samozřejmě také řádně odpočívat. Myslím si osobně, že právě nedostatek odpočinku, takové to velké vypětí, které teď, kterému jsou ty děti vystaveny, je mnohdy příčinou jejich zvýšené náchylnosti k nemocem, k infekčním nemocem.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže doporučujete pravidelnou dobu spaní například i přes den.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Zcela jistě. Já jsem o tom přesvědčen i z odborného pohledu i z pohledu třeba už tedy svých vzpomínek na dobu, kdy jsem sám byl odpovědný za výchovu malých dětí.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a když se dotkneme ještě té doby, kterou jsme právě prožili, svátků vánočních, tam se často konzumuje cukroví a vůbec jiná jídla než běžně, myslíte si, že to může nějakým způsobem narušit jídelníček dětí a rozházet ten jejich režim?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Myslím, že v tomto období bychom měli být tak trošku přísní na děti, protože dětem chutnají věci, které jsou z principu nezdravé, a pokud přistoupíme na jejich hru a nebudeme odpírat, alespoň z části odpírat, nechci být zásadním odpíračem různých dobrot, sladkostí a podobně, ale určitě většina věcí, které děti mají v oblibě ve svém jídelníčku, je pro zdraví nepříliš výhodná a určitě negativně ovlivňuje imunitu. Takže myslím si, že základem by měla být taková jednoduchá prostá strava, ve které jsou ve správném poměru vyváženy všechny živiny, především bílkoviny, ale také cukry, určitě i maso, ale v rozumné míře. Myslím si, že mléčné výrobky, zvláště zakysané výrobky, které obsahují, myslím tím jogurty, tvaroh a podobně, které obsahují zdraví prospěšné mikroorganismy, tímto organismům říkáme probiotické mikroorganismy, tak je to nejdůležitější, co by bylo potřeba do jídelníčku dětí zařazovat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Jan Krejsek z Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. 221552525 nebo 2424 to jsou telefony sem k nám. Jestli se chcete ptát na imunitu malých dětí mezi jedním a třetím rokem, možná ještě v souvislosti se stravou, vytočte tato čísla.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Ústí nad Orlicí. Já bych měla na pana doktora, aby mi poradil, máme 13 měsíční vnučku, snacha ji ještě přikojuje, ale nicméně ji vaří jáhlový, pohankový, no, pohankový ne, jáhlový, vločkový, rýžový, nějakou to poentu a vaří ji to třikrát denně takový kaše, holka to už jako nechce, radši pořád se po ní sápe a chtěla by mlíko. Stane se, že třeba 3x za den ty kaše prostě nesní a jen tak trošku podudlá to mateřský mlíko, a když jí řeknu, jestli by nemohla dostat kousek chleba třeba s máslem nebo housku, tak to jako nedovolí. Ovoce jako pomeranče nebo banány, nic takovýho taky jako nedovolí, jablka ji vaří. No, prostě jsem z toho úplně nešťastná a chtěla bych od pana doktora poradit jaká ta strava, jaká by měla pro takový dítě 13 měsíční být?
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký postup, rozumíme, děkujeme. Pane profesore?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Děkuji, je to velmi dobrá otázka. Já si myslím, že se ještě vrátím zpátky ve věku toho vašeho děťátka. Je důležité, aby kojení proběhlo, to jsem už řekl na začátku té mé řeči. Na druhou stranu není vůbec pravda to, že kojení má být prodlužování až do nějakých dokonce někdy absurdních délek. Říká se, že by měla být zařazena pevná strava, ne dříve než 4 měsíc a ne dříve než 6 měsíc věku a od té doby by k mateřskému mléku ke kojení měly být postupně zařazovány pevné potraviny. Říkáte o 13 měsících, že si ještě dítě připije, to je spíš ještě taková emoční záležitost, než to, že by to mělo zásadní nutriční zásobu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ty kaše, pane profesore?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
A s těmi kašemi, já si myslím, že prostě má-li ovesnou kaši, tak je nutričně velmi dobrá, velmi vhodná, určitě to je správná strava, ale určitě v tom 13 měsíci věku už by mohlo být i to, co říkáte vy, zařazovat postupně ty běžné potraviny, které jíme už i my a samozřejmě ty mléčné výrobky, o kterých jsem mluvil, to zkrátka bez mléka to nejde a nejlépe to batolecí mléko, které je speciálně upravené pro tento věk, ale určitě také zakysané výrobky, především jogurty, tvarohy a podobně. Určitě by se neměla bránit zelenině, ovoci, už i syrové, naškrábané, prostě šťávy z čerstvého ovoce a podobně, to všechno už by mělo být. Takže z principu si myslím, že ten základní jídelníček není špatný, ale musí být postupně obohacen, také určitě vývar masový a podobně.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Doufám, že jsme odpověděli, poslechneme si další dotaz. Dobrý den přejeme.
osoba
--------------------
Dobrý den, u telefonu je Polová z Prahy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Těší nás.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Dobrý den.
osoba
--------------------
Pane doktore, já mám dotaz, mám dvouměsíční vnučku, je teda ještě kojená, dokonce si to vyloženě vyžaduje několikrát denně.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Řekla jste dvouměsíční, ano?
osoba
--------------------
Pardon, já jsem se spletla, dvouletou.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Tak, to já bych řekl, že dvouměsíční, že musí být kojena.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych také řekla.
osoba
--------------------
Já jsem myšlenkově jinde.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Dobře.
osoba
--------------------
Takže dvouletou teď v prosinci a je teda kojená a odmítá nám mléko jakékoliv, odmítá kaše, jo, prostě máme s ním v tomhle tom problémy, akorát třeba jí dejme tomu palačinky, lívance, takovéto věci jí, polévky, ale s tím mlékem je to problém.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak poslouchejte, co pan profesor na to.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Dobře. Znovu musím už opakovat, co jsem řekl, že takové ty rekordmanky, které jsou několik roků dávány za vzor našim maminkám, které kojí dokonce do šesti, do sedmi roků, jak jsme viděli někde v krátké době dozadu, tak to prostě je špatně, z pohledu výživy určitě. I dva roky věku dítěte už by prostě kojení nepřináší zásadní nutriční ani imunitní prostě přínos, je to otázka emoční, je to otázka toho, že matka nedokáže to dítě zbavit tohoto pro něj příjemného a pozitivního emočního návyku. Ale každopádně mléko v té době mateřské mu nemůže stačit k tomu vývoji obrovskému, který prodělává. Takže musí mít už v podstatě normální běžnou stravu, podle mě už by měla dělat všechny kroky k tomu, aby přestala kojit, protože ve dvou letech věku už je to skutečně přes moc, a ty mléčné výrobky zkusit, třeba ty zakysané. Určitě palačinky mně nepřijde úplně vhodná strava pro dítě v tomto věku. Takže prosím, mléko nenutit, ale řekl bych, že přes jogurty, tvarohy různý, s ovocem, s ovocnou vložkou, že se k té správné potravě dostanete.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, že i ty kaše, o kterých jsme zde hovořili.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Ty kaše určitě.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslechneme si ještě jeden telefonický dotaz. Dobrý den, přejeme. Dvojka Českého rozhlasu, slyšíme.
osoba
--------------------
Haló! Já jsem, Chotašová, babička 16 měsíční vnučky. Vnučka nám prospívá jak se patří, akorát se jí sype strašně moc zoubků najednou, takže to vždycky prodělává špatně, má jich už 9, teď lezou další 3, ale ona je ještě přikojovaná, ona prostě třeba jí chlebíček s máslem k snídani a tak dále, ale ona si za každým jídlem ještě cucne a v noci ještě tak dvakrát. Ale zase to není asi až tak moc, protože ty kojený děti si toho berou tolik, kolik potřebujou, že jo, ty se nepřepíjí. A snacha říká na těch 16 měsících, že by to chtěla zkusit jenom, jestli by nemohla dát třeba nějaký jiný mlíčko nebo jestli by jí pomalu nemohla odnaučovat a nebo jestli to s ní má vydržet do dvou let?
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Ne, já si myslím, že určitě to s ní nemusí vydržet do dvou let, už jsem to řekl před chviličkou, to je spíš už věc emoční. To rozhodující pro zdravý vývoj dítěte se v případě kojení odehraje zhruba v těch prvních maximálně do zhruba šesti nebo osmi měsíců věku, tam je kojení naprosto nezbytné a tam skutečně kojené dítě vykazuje daleko lepší parametry imunity na celý zbytek života. Ale v tomhle věku, o kterém vy mluvíte, je to pouze malý, řekněme z pohledu výživy přídatek dobrý věcí, ale jde především o tu emoční stránku věci, která je jistě velká, dobrá, ale s tím dítětem se ten sociální kontakt dá udělat prostě jinak a určitě v této době už by mělo být mléko, nejlépe to batolecí mléko obohacené o správné vitamíny. Prebiotika, to je prostě to správné, co je. Takže takto si myslím, že by to mělo být. Už pomaličku ukončím.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Ještě jednou zdůrazňujeme, že pan profesor Jan Krejsek doporučuje batolecí mléko, které je speciálně upravené pro děti mezi jedním a třetím rokem a mělo by jim i chutnat. Doufejme, že to tak bude. My končíme naše povídání u mikrofonu, ale pan profesor přechází na web 2.rozhlas.cz, tam probíhá chat, tak 15, 20 minut vám bude ještě odpovídat na vaše dotazy, takže je pište. Hezký den.
prof. Jan KREJSEK, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
--------------------
Děkuji za pozvání.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.