Strakova akademie. Padala v ní rozhodnutí, která ovlivňovala naše dějiny
Budova Strakovy akademie byla slavnostně otevřena 21. března 1897. Stalo se tak díky mecenášství hraběte Jana Petra Straky. Původně sloužila studentům. Později, jak vypráví Příběhy z kalendáře, kopírovala historii našeho národa a padala zde rozhodnutí, která ovlivnila dějiny.
Původně to byla studentská kolej pro nemajetné syny zchudlých šlechtických rodů. Svému účelu sloužila pouhých dvacet let. Její historie ve zkratce mapuje historii našeho národa.
Vystřídaly se v ní špičky všech režimů
Pozemek, kde novobarokní stavba stojí, kdysi sloužil Jezuitům. Později studentům coby ústav pro jízdu, šerm a tělocvik. Za první světové války jako nemocnice Červenému kříži. V průběhu dalších let se v jejích prostorách vystřídaly nacistické, komunistické i demokratické špičky a v tamějších zdech padala rozhodnutí, která zásadně ovlivňovala naše dějiny.
Impozantní budova podle architekta Václava Roštlapila to vše přestála s noblesou a elegancí. Její mimořádný vzhled a architektonickou hodnotu ani ty nejsmutnější okamžiky její historie nepoznamenaly.
V Příbězích z kalendáře si každý všední den po 12. hodině připomínáme osobnosti, objevy a události v důležitých, ale i málo známých nebo zábavných souvislostech.
Jak můžete poslouchat? Živě, zpětně na mobilu i z počítače
Živě v rádiu na Dvojce, od pondělí do pátku po poledních zprávách. Příběhy z kalendáře můžete poslouchat i zpětně na internetu, všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Podcast najdete na webu Dvojky nebo na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci.
Související
-
1170. schůzka: Od secese k moderně
Na přelomu 19. a 20. století se děly věci! Nejen v politice, ve společenském dění, ve vědě a v technice, ale také v umění a kultuře. A sem bezesporu spadá i architektura.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.