Stopy Bedřicha Smetany v Novém Městě nad Metují. Příběh odkazuje i na vznik slavné Luisiny polky

4. březen 2024 07:26

V Novém Městě nad Metují, v severozápadní části zdejšího Husova náměstí, stával panský  pivovar, který po opravě v roce 1818 Ditrichštejnové pronajali sládkovi Františku Smetanovi -  otci Bedřicha  Smetany. Chybělo málo - a slavný skladatel mohl být novoměstským rodákem. Nestalo se tak, ale výrazná Smetanova stopa tu zůstává.     

V parčíku před novoměstským zámkem stojí jedno z nejzdařilejších sochařských vyobrazení umělce. U příležitosti 200. výročí narození jedné z nejvýznamnějších postav české hudby se u pískovcového pomníku sešla s Jiřím Hladíkem, ředitelem Městského muzea v Novém Městě nad Metují, redaktorka Vlaďka Wildová.

Pomník Bedřicha Smetany je vysoce hodnotnou ozdobou Husova náměstí. Umístěn byl v roce 1954 do parčíku před zámkem. Autorem sochy je místní rodák, akademický sochař Josef Marek. Ztvárnil ji neobyčejně zdařile a její pojetí předčilo výtvory jiných sochařů

Bedřich Smetana v Novém Městě nad Metují

Slavný skladatel měl mnoho důvodů k návštěvám tohoto města.

Čtěte také

Bylo to zvláště v jeho jinošském věku, kdy často přijížděl a přebýval, někdy i delší dobu, jako tomu bylo v letních měsících roku 1840, kdy zde pobyl od 25. července do 18. září. Podle zachovaných poznámek v jeho deníku byl zde i před tím, jistě v roce 1839 a i dříve několikrát na návštěvě.

A to jednak u své provdané nejstarší sestry Anny, manželky novoměstského obchodníka Josefa Cihláře, hlavně však v rodině svého bratrance Václava Smetany, zámeckého sládka, který byl sice o plné 24 roky starší, ale měl za to již děti stejného věku s Bedřichem Smetanou. Z nich pak nejmilejší mu byly obě nejstarší dcery Václava Smetany, Aloisie a Augusta.

Z těchto dvou si oblíbil Aloisii čili Louisu, jak jí říkal. A do níž se v zápalu svého mládí, třeba byla o rok starší jeho, i zamiloval, a to právě o prázdninách roku 1840. A že to byla s jeho strany opravdová láska, poznáváme ze zápisu deníku Smetanova, v němž si v oné šťastné době svého mládí dne 14. srpna 1840 poznamenal:

Čtěte také

„Teprve nyní jsem zpozoroval, že bez Louisy nemohu být." Ve městě také našel vše, co mladá studentská duše Smetanova v jeho šestnácti letech potřebovala: příjemnou společnost Louisinu, děvčete to milého a veselého, i Augusty, ale i jejich kamarádek, dcer to tehdejších zdejších vážených měšťanských a úřednických rodin Horníkovy a Klimpeliovy, i kamarádů, také studentů, jimiž byli Wolf, Schneidr, a zvláště Bedřichu Smetanovi milý Ferdinand Foitl, příbuzný samotného novoměstského purkmistra Hartmana, kteří všichni dojížděli sem ke svým příbuzným.

Vedle těchto styků poznal Smetana v Novém Městě nad Metují především hudbu, nejvlastnější to poslání svého dalšího života, a to nejen v rodině Smetanově v domě svého bratrance Václava, kde, jako u všech Smetanů, byla hudba a její provozování velkým potěšením všech členů rodiny, ale především v městě samotném.

A ne jen tak něco pro zábavu, ale vážnou, vpravdě uměleckou, vysoké hodnoty, jak ji v té době provozoval novoměstský správce školy a věhlasný regenschori František Čepelka, na jehož hudební produkce, zvláště hudby chrámové, přijížděli z daleka široka posluchači.

Čtěte také

Smetana tu měl příležitost spolupůsobit a činil tak rád, protože Louisa, jako znamenitá zpěvačka, kterou sám doma často doprovázel při jejím zpěvu na klavír, při všech těchto velkých slavnostních chrámových koncertech účinkovala.

A tak se dovídáme z jeho deníku, že například dne 15. srpna 1840 hrál velké houslové sólo v klášterním kostele při podobné hudební kostelní slavnosti, při níž Louisa zpívala s tehdejším novoměstským známým zpěvákem Šejbánkem sóla i duetta. A takových příležitostí bylo zajisté více.

(Zdroj: Jar. Moravec: Rod Bedřicha Smetany v Novém Městě nad Metují. (Prameny: Nejedlý, Bedřich Smetana, III. díl, matriky a ústní podání pamětníků.)

Spustit audio

Související