Stolová hora z Doylova románu Ztracený svět existuje. Zůstává ale záhadou, přiznává kryptozoolog Jaroslav Mareš

19. červen 2014

Dopoledne s Dvojkou

Kryptozoolog Jaroslav Mareš pátrá po zvířatech z legend, která oficiální zoologie zatím nezná. Objevil třeba největšího dravého brouka. „Snažím se ověřovat zprávy od domorodců, cestovatelů. Anebo zmínky ve staré literatuře,“ vysvětluje. Pronikl až k legendami opředené stolové hoře Kurupira, známé z románu Ztracený svět. Která zvířata ho nejvíc zaujala? Jaké bylo setkání s africkými šamany? Kde všude po zvířatech pátral? Poslechněte si celý rozhovor.

Hora Kurupira leží na hranici mezi Venezuelou a Brazílií. Psal o ní A. C. Doyle ve svém románu Ztracený svět. Knížku hltal jako dítě i Jaroslav Mareš. Podle místních obyvatel je hora sídlem démona pralesa.

Dvě výpravy k hoře ztroskotaly. Třetí se dostala až pod stolovou horu. Průvodci ale odešli a čtyřčlenné výpravě se nepodařilo najít výstupovou cestu. Teď jsou v oblasti přírodní rezervace a oblast je uzavřena i pro zoology a vědce. Záhada je tak ještě větší.

I kongamato zůstává záhadou

Cestovatele a zoologa Jaroslava Mareše zpovídala na Dvojce netradičně Monika Brindzáková|foto:Michael Erhart, Český rozhlas

Jedna z prvních záhad, za kterou se Jaroslav Mareš vypravil, byl tajemný létající tvor kongamato na hranicích Konga, Angoly a Zambie. Zprávy o něm přinesli už ve 20. letech 20. století první cestovatelé.

Hlava tajemného tvora má připomínat bezmasou lebku. Má mít netopýří křídla o rozpětí dvou metrů. Kongamato však dál zůstává záhadou.

Největší dravý brouk světa

Na jedné entomologické burze v Paříži v roce 1967 viděl zdemolované krovky velkého dravého brouka. Jaroslav Mareš se po něm vydal pátrat do Afriky. Marně. Naprostou náhodou na něj narazil později v severní Botswaně.

Brouk Manticora imperator je dlouhý sedm centimetrů a má obrovská asymetrická kusadla jako z jiné planety.

autor: zk