Stavět kameny na Stonehenge nepomáhali obři, ani kouzelník Merlin, říká Pavel Pavel

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Pavel

Naším dnešním (9. srpna) hostem pořadu „Je jaká je“ po 11:05 hodině byl cestovatel, technik a také místostarosta Strakonic Pavel Pavel.

Jméno Pavla Pavla (jméno a příjmení) je neodmyslitelně spojeno s projekty objasněním přesunu soch moai na Velikonočním ostrově, převážení kamenných kvádrů na rákosových lodích přes jezero Titicaca v Jižní Americe nebo se stavbou kamenné brány anglického Stonehenge. Z návštěvy této významné britské památky se nedávno vrátil. „Dnes tam vidíme jen trosky, ale je to úžasné rituální místo, plné obrovských kamenných kvádrů, které byly přestěhované z lokality vzdálené 320 km.“ Otázka zněla, jak tehdejší lidé dokázali přivézt a vztyčit obrovské kameny a jak dávali nahoru překlady. „Existuje spousta teorií, včetně té, že jim pomáhal kouzelník Merlin či obři. Mě se líbí vysvětlení, že to byli šikovní lidé, kteří si věděli rady.“

Protože Pavel Pavel by jistě nedostal od britské vlády povolení provádět experiment přímo na místě památky, udělal pokus ve svých rodných Strakonicích. V místní betonárce nechal odlít dva 20tunové sloupy a 5tunový překlad. „Těch, co mi ho pomáhali dostat nahoru bylo zpočátku 30 a pak 10. Trápili jsme se, ale pak jsme ho tam během víkendu dostali.“ Odjel do Anglie, aby se svým pokusem seznámil vědce, kteří prohlásili, že změní učebnice. Ale nestalo se nic. „Narazil jsem na nepřekonatelnou bariéru, kterou je zvyklost. Zjevně si řekli: někdo z Čech nám tady nebude říkat, jak to staří Britové dělali. Neuvědomují si, že já nedělám kabinetní práci, ale tu reálnou.“ Před několika měsíci jel do Anglie s kameramanem Zdeňkem Junkem. „Točili jsme mezi kameny Stonehenge, což vyžaduje zvláštní povolení. A představte si, že místní průvodci a strážci měli velký zájem o mojí teorii a ptali se, jestli jsem to už řekl badatelům a historikům,“ poznamenal Pavel Pavel.

Stonehenge stavěli lidé z předkeltských migrací

Také nápad na stěhování soch moai na Velikonočním ostrově přišel kdysi dávno. Na ostrůvku 10x20 kilometrů dávní obyvatelé vytvořili dílo, které dodnes ohromuje svět: tajemné sochy vysoké až 22 metrů a vážící desítky tun. Otázkou bylo, jak je domorodci dokázali stěhovat. „Byl to ten pocit, že jsem asi přišel na to, jak obrovské hlavy přemisťovali.“ První pokus opět proběhl ve Strakonicích s betonovou replikou, kterou rozhoupal do stran s pomocí lan a kamarádů. Opravdu začala „chodit“. Napsal o tom věhlasnému vědci Thoru Heyerdahlovi. „Jeho první otázka byla, kde se ve Strakonicích vzala socha moai.“

Možná Heyrdahlův věhlas pomohl k tomu, že po čase dostal Pavel Pavel povolení od chilského ministra kultury provést experiment na místě a rozhýbat skutečnou sochu. Bylo to pro něj malé vítězství a jedinou odměnou mu měla být destička, umístěná na soše, kterou „rozchodil“. „Dokonce jsem ji nechal vyrobit a napsat na ni krátký text ve španělštině, která je na ostrově oficiálním jazykem, angličtině a češtině. Jednal jsem několikrát s místní samosprávou, ale dodnes se nic nestalo.“ O byrokracii svědčí i to, že od experimentu Pavla Pavla na Velikonočním ostrově přitom letos uplynulo 25 let.

Více informací a postřehů najdete v záznamu rozhovoru s Marií Retkovou.