Štanglica

Příjmení Štanglica nás trochu potrápilo. Zakončení na -ica je v tomto případě nezvyklé, většinou totiž bývala příponou -ica tvořena příjmení z rodných jmen. Štanglica však pravděpodobně souvisí s německým příjmením Stangel. To se odvozuje z německého apelativa Stange, tj. „tyč“. Odtud máte i české lidové označení štangle ve významu „tyč“ nebo „bidlo“. Patrně se jednalo o pojmenování podle vzhledu ‒ dotyčný byl vytáhlý a hubený. I v češtině máte příjmení Tyčka. Ve střední horní němčině označovalo apelativum stange „kovovou tyč, na které býval soudek a která visela v přední části sklípku na znamení toho, že se tam prodává víno“. V Kottově slovníku pak nacházíte i apelativum štanglice, což byla „železná tyč jako náčiní kamenické“. V případě této motivace by se mohlo jednat i o pojmenování podle povolání. Další možný výklad by snad byl podle Josefa Beneše i z místního jména Stang. Příjmení Štanglica dnes nosí jen 74 osob.