Štábl
Příjmení Štábl vykládá Dobrava Moldanová ze středohornoněmeckého apelativa Staps a Stab, tj. „hůl“, se zdrobňující příponou -l., jde tedy snad o německou variantu českého příjmení Hůlka. Snad se jednalo o pojmenování někoho, kdo nosil výraznou hůlku, nebo kdo hole vyráběl, případně i o přezdívku podle vzhledu pro někoho vytáhlého a hubeného (srov. příjmení Bidlo, Louč). U Josefa Beneše nacházíme obdobné příjmení Štabla s vysvětlením „z nářečního štablík“, což je podle Kottova slovníku „vrabec“ nebo také „slabé, vyzáblé dítě“. V současnosti žije v ČR 236 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 189; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 192 (Štabla); F. Š. Kott, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, díl III, Praha 1882, s. 942 (štablík)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.