Štábl
Příjmení Štábl vykládá Dobrava Moldanová ze středohornoněmeckého apelativa Staps a Stab, tj. „hůl“, se zdrobňující příponou -l., jde tedy snad o německou variantu českého příjmení Hůlka. Snad se jednalo o pojmenování někoho, kdo nosil výraznou hůlku, nebo kdo hole vyráběl, případně i o přezdívku podle vzhledu pro někoho vytáhlého a hubeného (srov. příjmení Bidlo, Louč). U Josefa Beneše nacházíme obdobné příjmení Štabla s vysvětlením „z nářečního štablík“, což je podle Kottova slovníku „vrabec“ nebo také „slabé, vyzáblé dítě“. V současnosti žije v ČR 236 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 189; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 192 (Štabla); F. Š. Kott, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, díl III, Praha 1882, s. 942 (štablík)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
