Špavor
Výklad příjmení Špavor byl dost oříšek, odborná literatura jej neuvádí. Snad bychom mohli uvažovat o motivaci přídavným jménem špavý, které má stejný význam jako čpavý, tedy „štiplavě páchnoucí“. Možná se jednalo o příjmení podle nějakého nelibě vonícího povolání. Spekulovat můžeme i o možné souvislosti s německým příjmením Spaur, které Josef Beneš vykládá z apelativa Spur, tj. „stopa“ ve smyslu jednotka délky rovnající se přibližně délce lidského chodidla (31,6 cm). V češtině máme nejen příjmení Stopa i další příjmení odvozená z měrných jednotek, např. Lán, Hon, Hřivna, Pinta apod. V současnosti u nás žije pouze 13 nositelů příjmení Špavor.
Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 330 (Spaur)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
