Smrt profesora Lessinga. Případ první oběti nacismu v Československu
Vražda z 30. srpna 1933 vyvolala nejen v Mariánských Lázních pobouření i obavy. Policejní ředitel dr. Chudoba potřeboval k jejímu vyšetření roky.
Komentář: spisovatel a publicista Emil Hruška
Scénář: Emil Hruška
Režie: Jaroslav Kodeš
Hudební spolupráce: Petr Šplíchal
Autorka projektu: Bronislava Janečková
Premiéra: 3. 4. 2019
Německý filosof a pacifista Theodor Lessing byl židovského původu a netajil se svým zásadně odmítavým postojem k novému politickému režimu v Německu. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v lednu 1933 byl napadán a týrán, nacisté mu vyhrožovali smrtí.
Na útěku
Začátkem března zničili jeho byt v Hannoveru, rozbili všechna okna a do bytu naházeli hnůj. O šest dní později Lessing vyhledal útočiště v Mariánských Lázních, kam za ním přijela i jeho manželka Ada. Živil se obtížně – jako pedagog, publicista a spisovatel. Psal hlavně pro pražský německý liberální deník Prager Tagblatt o poměrech v nacistické říši.
Zpočátku bydlel v hotelu, pak se přesunul do vily Edelweiss – Protěž. Policie si byla vědoma, že ani v československém pohraničí není zcela v bezpečí, a tak zesílila hlídky v okolí hotelu. O tom, že se profesor přesunul do vily, ale naneštěstí zprávu nedostala.
Dva výstřely, dva vrazi
Vyšetřování vražedného útoku na profesora Lessinga vedl policejní ředitel v Mariánských Lázních dr. Jan Chudoba. Od počátku bylo zřejmé, že za vraždou stojí Lessingovi političtí odpůrci z řad nacistů.
Pachatelé byli dva. Na profesora stříleli oba – ze dvou různých zbraní. Za okno pracovny v druhém patře vily se dostali nepozorovaně po žebříku. Záhadou zůstávalo, jak věděli, které okno vede do profesorovy pracovny…
Související
-
Všichni zmizeli. Děsivý osud brněnské rodiny za protektorátu
Desetiletý Honzík měl dvě mámy, otce, babičku a nevlastního bratra Káju. Měli hodně divokou domácnost. Táta často pil, babička s macechou křičely...
-
Eduard Stehlík: Antisemitismus sílí, když se hledá viník nebo je potřeba odvést pozornost
Antisemitismus je v Evropě opět na vzestupu. Ve Francii došlo podle médií meziročně dokonce až k 75procentnímu nárůstu počtu incidentů s antisemitským podtextem.
-
Tomáš Kraus: Dnešní společnost je rychlá a povrchní, na hrozbu antisemitismu zapomíná
Česká poslanecká sněmovna po vzoru dalších evropských parlamentů přijala oficiální definici antisemitismu. Proč je to potřeba?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.