Slušný vrah a tajemná blondýna. Jeden ze skutečných případů majora Zemana
Dva zkušení detektivové dostali téměř nesplnitelný úkol: vypátrat pachatele jedné z nejbrutálnějších vražd do tří dnů. Jedinou stopou byla krabice s rozřezaným ženským tělem bez hlavy a nohou. Na základě jejich vyšetřování vznikl jeden z 30 případů majora Zemana Kvadratura ženy.
V pondělí 23. dubna 1951 se na hrázi jezu v Klecánkách u Prahy zachytila velká papírová krabice s tělem bez hlavy a nohou. Protože oficiální propaganda začátku 50. let považovala kriminalitu za vymýcený buržoazní přežitek, dostali detektivové Miloslav Nečásek a Jaroslav Zahrádka na vyřešení případu šibeniční tři dny.
Tělo patřilo ženě střední výšky 25–30 let. Příčinou smrti bylo pět bodných ran nožem přímo do srdce pod levým prsem. Tělo bylo rozřezáno obyčejnou pilkou. V řece mohlo být asi týden. Na zádech měla oběť jizvu po thorakoplastice (odebrání části plic po TBC). Díky evidenci operací nebyl problém určit totožnost oběti.
Thorakoplastika 1949–1951:
- dohromady 3320 operací
- z toho na ženách 1602 operací
- z toho 30letých 311
- z nich pohřešováno 1
Oběť, nebo zlodějka
Potápěči brzy našli i kufr s hlavou a končetinami oběti. Z rozdrcené lebky vyšetřovatelé odhadovali, že pachatel musel být nepříčetný. Expertiza dál našla na červené látce, ve které bylo torzo zabaleno, černobílé psí chlupy.
Účetní v národním podniku Obnova Herta Černínová (25 let) vyzvedla 17. dubna 1951 v Živnostenské bance 67 000 korun na výplaty zaměstnanců a od té doby byla nezvěstná. V podniku se domnívali, že peníze ukradla a utekla do Německa.
Tajemná blondýnka
Ukázalo se, že jeden z jejích kolegů, účetní Miroslav Šmíd, se v osudný den objevil v práci pokaždé v jiných šatech. Vyšetřovatelé zjistili, že právě jeho milenka má bílého psa s černými fleky. Šmíd ale existenci milenky popřel, navíc byl prototypem slušňáka. Při křížovém výslechu si ale začal protiřečit.
Detektivové už věděli, že vražda se nemohla odehrát v jeho bytě, kde bydlel se ženou a dvěma dětmi. Domovní prohlídka navíc neprokázala žádné krevní stopy. Šmídova manželka také nepotvrdila, že by se její muž přišel 17. dubna 1951 domů převléct, ani že by mu prala špinavý oděv.
Maska pokerového hráče
Naopak tvrdila, že byl v noci ze 17. na 18. dubna na služební cestě mimo Prahu. Detektivové se Šmída pokusili rozhodit konfrontací s rozřezanými ostatky oběti na patologii. Jenže Šmíd je překvapil maskou pokerového hráče. „Ten, kdo to udělal, by si zasloužil smrt,“ řekl jim.
Klíčem k usvědčení vraha se pro kriminalisty stalo vypátrání Šmídovy tajemné milenky Věry. V jejím bytě pak i přes snahu všechno dokonale uklidit, našli mnoho krevních stop: na nábytku, na spodku gauče v obýváku, v koupelně. Našli i části červené látky použité na zabalení torza oběti.
Ve službách tajné policie?
Bylo tedy jasné, že právě tady se odehrál jeden z nejbrutálnějších útoků v dějinách československé kriminalistiky. Jen vrah se zatím nepřiznal. A také nebylo jasné, zda byla Šmídova milenka skutečně tak naivní, když tvrdila, že Šmídovu vraždu pokládala za odstranění tajného agenta. Šmíd se nakonec k vraždě přiznal.
Proč Hertu Černínovou zavraždil? Jeho finanční nároky mnohonásobně převyšovaly možnosti účetního. Luxusní pražské vinárny, krejčovské salony, letecké výlety na Slovensko, vydržování milenek… To všechno ho dohnalo k vraždě, za kterou byl 18. prosince 1952 popraven.
Související
-
Studna. Měl ikonický případ majora Zemana zakrýt skutečného vraha?
Podle až nezvykle rychle uzavřeného případu z roku 1968 vznikl v roce 1980 jeden z 30 případů majora Zemana. Znalec v roce 2014 ale ukázal na nepřesnosti ve vyšetřování.
-
Oběti strýčka Huberta. Skutečnost vs. případ majora Zemana
Konec prvního masového vraha v Čechách. Případ ojedinělý brutalitou pachatele. Za oběti si navíc vybíral výhradně uprchlíky. Skutečnost vs. případ majora Zemana.
-
Vrah přijíždí na kole. Případ největšího masového vraha u nás
„Nejvíc mě pohlavně uspokojovalo, když jsem ženu dostal výstřelem. Děti jsem nezabíjel.“ Případ největšího masového vraha v historii české kriminalistiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.