Skladatele Myslivečka provází legenda ikarovského vzestupu a pádu, říká režisér

6. březen 2017

Režisér Petr Václav se vepsal do povědomí diváků několika sociálně laděnými snímky. Teď ho čeká nákladný celovečerní film v mezinárodní koprodukci o hudebním skladatelovi Josefu Myslivečkovi. Jak náročné bylo zjišťování informací?

„Materiálů o Myslivečkovi není mnoho, ale ponořil jsem se do nich,“ říká režisér Petr Václav. S Josefem Myslivečkem se podle něj pojí legenda ikarovského vzestupu a pádu. „Je to příběh člověka, který byl předurčen k tomu, aby se stal mlynářem. Ale pak utekl do Itálie a po čtyřech letech jakéhosi živoření tam slavil úspěch.“

Zpověď zapomenutého

Chystaný celovečerní film by měl zaplnit bílá místa v historii a interpretovat skladatelův život trochu jinou cestou. Václav ale o Myslivečkovi už natočil dokument Zpověď zapomenutého. „Chtěl jsem trávit čas se zpěváky a herci, sledovat jejich zkoušky, ponořit se orchestrální hudby a lépe ji poznat.“


Josef Mysliveček, též Joseph Misliweczek, od 1767 též italský tvar Giuseppe Venatorini (9. března 1737 Praha – 4. února 1781 Řím) byl český hudební skladatel období pozdního baroka a klasicismu. Byl synem bohatého pražského měšťana a mlynáře. Složil téměř 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertů, overtur a množství komorní a chrámové hudby. Na konci svého života trpěl syfilidou. Zemřel chudý a osamělý v Římě.

Rekonstrukce z dopisů

„Najednou jsem neměl berle typu hovořící postavy. Byla to i pro mě velká výzva, jak natočit portrét neživého člověka,“ popisuje Václav. Režisér filmů Cesta ven nebo Nikdy nejsme sami tak měl k dispozici pouze pár skladatelových dopisů. Zbytek o jeho osobnosti se snažil dohledat skrz jeho hudbu. „Natáčeli jsme na místech, kde žil. V Benátkách a Neapoli.“

Petr Václav
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.