Šik
Příjmení Šik je na výklad složitější. Dobrava Moldanová nabízí hned tři možné výklady – příjmení Šik podle ní může pocházet ze středohornoněmeckého přídavného jména schic, tj. „obratný“, „vhodný“, „pořádný“, nebo z německého adjektiva schiec, které znamená „křivý“, „nakloněný“, snad i „šilhavý“. Jedná se tedy o příjmení podle duševních či fyzických vlastností. U rodin s židovskými předky může jít o akronym – Dobrava Moldanová uvádí zkratku ze slov Šme Jehudim Kadišim neboli „Jména Židů jsou posvátná“, podle Ruth Bondyové se jednalo o akronym ze slov šabat kodeš, tj. „svatost soboty“. Nejvíce Šiků žije v Brně, celkově jich v ČR najdeme 891. Německou formu Schick nosí 119 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 182; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 93 (Šiko); A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 60; R. Bondyová, Rodinné dědictví, Praha 2006, s. 84 (Schick); J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 169, s. 292, s. 339, s. 342 (Schick)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
