Selfíčko i lajkování dokazují sílu českého jazyka, říká jazykovědec Karel Oliva
Český jazyk je krásný i náročný. Proč přebíráme slova z cizích jazyků? A jaké jsou problémy ve výuce českého jazyka?
Mezi nejpopulárnější slova v poslední době patří například přejatá výrazy „selfie“ nebo „olajkovat.“ Speciálně druhé zmíněné má Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český, velmi rád. Podle něj totiž dokazuje schopnosti a sílu českého jazyka.
„Vzali jsme anglické like, přepsali to do češtiny, přidali českou předponu i příponu a normálně to časujeme.“ Slova přejatá z cizích jazyků jsou podle Olivy důležitou složkou dnešního jazyka. „Lidem trochu vadí převaha angličtiny, ale ta je dána rozumnými faktory,“ vysvětluje.
Proč tolik anglicismů?
„Nepřebíráme primárně slova, ale věci z anglického prostoru. Často se jedná o technické prostředky, věci spojené s počítači. Potřebujeme o nich nějak mluvit. Nejpřirozenější je vzít cizí slovo, přizpůsobit si ho a používat.“ Upozorňuje, že v minulosti čeština přebrala slova z němčiny, francouzštiny i japonštiny.
Karel Oliva pro Dvojku připravuje pořad Slovo nad zlato. I při jeho poslouchání se může člověk pozastavit nad spoustou českých slov, které ani pořádně nezná. „V detailech je každý jazyk složitý i pro rodilé mluvčí. Ať už jde o angličtinu nebo maďarštinu.“ Chyby děláme v pravopisu i při mluvení.
Měli bychom spisovně i mluvit
„Na druhou stranu je potřeba říct, že v pravopisu jsme školeni, zatímco v mluveném slově nás ani škola nedokáže pořádně přimět ke spisovné mluvě.“ To taky vidí jako základní nedostatek: že se při vyučování nemluví spisovnou češtinou.
„Děti si nezvyknou na variantu jazyka, která není v pravém slova smyslu naším jazykem mateřským, neboť my se spisovnou češtinu od rodičů nenaučíme. Je to ale prestižní forma, kterou musíme umět, abychom dobře obstáli ve společenském styku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.