Selfíčko i lajkování dokazují sílu českého jazyka, říká jazykovědec Karel Oliva

23. září 2016

Český jazyk je krásný i náročný. Proč přebíráme slova z cizích jazyků? A jaké jsou problémy ve výuce českého jazyka?

Mezi nejpopulárnější slova v poslední době patří například přejatá výrazy „selfie“ nebo „olajkovat.“ Speciálně druhé zmíněné má Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český, velmi rád. Podle něj totiž dokazuje schopnosti a sílu českého jazyka.

„Vzali jsme anglické like, přepsali to do češtiny, přidali českou předponu i příponu a normálně to časujeme.“ Slova přejatá z cizích jazyků jsou podle Olivy důležitou složkou dnešního jazyka. „Lidem trochu vadí převaha angličtiny, ale ta je dána rozumnými faktory,“ vysvětluje.

Proč tolik anglicismů?

„Nepřebíráme primárně slova, ale věci z anglického prostoru. Často se jedná o technické prostředky, věci spojené s počítači. Potřebujeme o nich nějak mluvit. Nejpřirozenější je vzít cizí slovo, přizpůsobit si ho a používat.“ Upozorňuje, že v minulosti čeština přebrala slova z němčiny, francouzštiny i japonštiny.

Karel Oliva pro Dvojku připravuje pořad Slovo nad zlato. I při jeho poslouchání se může člověk pozastavit nad spoustou českých slov, které ani pořádně nezná. „V detailech je každý jazyk složitý i pro rodilé mluvčí. Ať už jde o angličtinu nebo maďarštinu.“ Chyby děláme v pravopisu i při mluvení.

Karel Oliva a Stanislava Lekešová selfie

Měli bychom spisovně i mluvit

„Na druhou stranu je potřeba říct, že v pravopisu jsme školeni, zatímco v mluveném slově nás ani škola nedokáže pořádně přimět ke spisovné mluvě.“ To taky vidí jako základní nedostatek: že se při vyučování nemluví spisovnou češtinou.

„Děti si nezvyknou na variantu jazyka, která není v pravém slova smyslu naším jazykem mateřským, neboť my se spisovnou češtinu od rodičů nenaučíme. Je to ale prestižní forma, kterou musíme umět, abychom dobře obstáli ve společenském styku.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.