Šebela
Příjmení Šebela pochází podle Dobravy Moldanové patrně z nářečního slovesa šebelit se užívaného v oblasti Turnova, které znamená „hýbat se“, „muchlat“. Možný by snad byl i výklad z rodného jména Šebestián. Máme i německé příjmení Schöbel, které se vykládá ze středohornoněmeckého schoup, tj. „svazek slámy“, se zdrobňující příponou -el, patrně se jednalo o pojmenování pro výrobce došků na střechy.
Nejvíce nositelů příjmení Šebela žije v Blansku, celkem jich v ČR můžeme potkat 753, dále tu máme 39 osob s formou Šebele a 785 žen s přechýleným Šebelová.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 181; J. Matúšová, Německá vlastní jména v češtině, Praha 2015, s. 44 (Šebele); M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 28, s. 57; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 32; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 103; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 181; R. a V. Kohlheimovi, Duden Familiennamen, Berlin 2005, s. 543 (Schöbel); https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/sebela
