Se Slevomatem opět pomáháme těžce zrakově postiženým seniorům
Poslední spolupráce se Slevomatem proběhla naposledy v loňské předvánoční kampani. Ruku k dílu přiložilo bezmála dvanáct tisíc lidí, potřebné se tak společnými silami povedlo podpořit částkou více než 1,4 milion korun. A protože nás taková partnerství nemsírně těší, měli jsme velkou radost, když nám ve Slevomatu navrhli spojit síly i v roce 2023.
Zapojte se do zářijové sbírky a pomozte nám nastartovat dalších (minimálně) 20 let pomoci. Pošlete 100, 200 nebo 500 Kč, které využijí například na hrazení rehabilitačně-ozdravných pobytů, na laskavou a profesionální práci osobních asistentů nebo na pořízení každodenních kompenzačních pomůcek.
Pomáhat můžete ZDE
Neztratit sebe sama
S nevidomostí či slabozrakostí se lidé nemusí potýkat od narození, těžké zrakové postižení se může naneštěstí objevit kdykoli v průběhu života, nejčastěji se však týká seniorů. Ti jsou ohroženi nejrůznějšími vadami zraku, a proto se řadí k jedné z významných skupin, na které pomoc soustředíme. Staráme se především o to, aby adaptace na novou složitou životní situaci byla co možná nejjednodušší a aby lidé nepřišli s přibývajícím lety o aktivity, kterým se s láskou věnovali celý život.
„Právě to je jakýmsi společným jmenovatelem všech děkovných dopisů, které nám od podpořených jednotlivců přicházejí. Jsou vděčni za to, že se díky příspěvku od Světlušky mohou stále věnovat tomu, co celý život milovali, což nepochybně dodává energii a chuť do života,“ popisuje ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu Gabriela Drastichová.
Nejčastěji seniorům přispíváme na pořízení stolní kamerové lupy, která pomůže se čtením či luštěním křížovek. Mnohdy ale podpora putuje i na průvodcovské a předčitatelské služby a osobní asistenci. To zajistí seniorům parťáka, který s nimi zajde na procházku, na nákup nebo je doprovodí k lékaři.
Kde už Světluška posvítila?
Paní Miloslavu trápí vrozený šedý zákal od narození. I přes těžkou zrakovou vadu však už od mládí ráda trávila čas četbou knih, a to zejména historických. Po absolvování gymnázia se chtěla humanitním studiím věnovat i nadále, cesty osudu ji však zavedly na Vysokou školu ekonomickou, kde ke svému překvapení zjistila, že právě tabulky a grafy jsou něco, co ji baví snad možná ještě více než historie.
K té se nakonec vrátila až v seniorském věku, kdy jí lékař kvůli zhoršujícímu se zraku doporučil používání digitální čtečky, jejíž nákladné pořízení pomohla financovat i Světluška. Díky čtečce se paní Miloslava začala opět věnovat četbě knih a také samostudiu historie, kterou po domluvě s místní městskou knihovnou v Pelhřimově začala přednášet každý měsíc i pro širokou pro veřejnost.
Organizaci Okamžik podporuje Světluška od svého založení. Doposud jí podala pomocnou ruku s celou řadou projektů v celkové výši 8,8 milionů korun. Jedním z projektů je i program AKTIVNĚ POSLEPU, který lidem se zrakovým postižením nabízí nejrůznější tvůrčí dílny a pohybové lekce. Aktivity programu zaměřené na zručnost využívá i čtyřiašedesátiletá hluchoslepá klientka Dana.
Paní Dana je i přes svůj těžký handicap celý život plná elánu a touhy rozvíjet se. Jako neslyšící v mládí našla uplatnění jako cukrářka a salátářka. Toto povolání ale kvůli zhoršujícímu se zraku musela přestat vykonávat. Překážky ji ale nikdy neodradily, později se začala věnovat domácím a rukodělným aktivitám, dle svých slov například vyráběla „parádní brčka do pohárů“.
Ještě později, od starobního důchodu, se začala angažovat v pomoci lidem, které trápí stejné postižení. K větší samostatnosti Daně pomáhá zejména její dlouhodobá dobrovolnice Okamžiku. Doprovází ji nejenom všude, kde je potřeba, ale vyrážejí spolu i do divadla a na procházky. Nejen díky Okamžiku, ale i díky manželovi a vnoučatům se paní Dana cítí stále aktivně a naplněna štěstím.
Palata je Domovem, který se stará o seniory se zrakovým postižením. Klientům je zde kromě komplexní péče nabízena i hipoterapie, kterou si díky podpoře Světlušky mohou každý měsíc vyzkoušet jak v individuální, tak skupinové formě. Speciální forma hipoterapie, takzvaná dotyková terapie, kdy člověk na koni nesedí, ale pouze se zvířete dotýká, má velmi dobré výsledky právě u lidí se smyslovou vadou a seniorů vůbec. Klient vnímá kontakt s koněm všemi dostupnými smysly a tento kontakt, speciálně pak dotyk, pomáhá odbourávat nedůvěru, strach, úzkost, obavy či pocit osamělosti.
Kontakt s jakýmkoliv živým zvířetem je pro seniory se zrakovým postižením velkým přínosem, vrací je totiž alespoň na chvilku zpět do života, jaký žili dřív. Na hipoterapii se vždy velmi těší i osmašedesátiletá paní Jana. Té dělá nesmírnou radost se s kobylkou pomazlit, pohladit jí po srsti na hlavě a ač téměř nevidí, hledí na zvíře s láskou a porozuměním. Paní Jana se kromě hipoterapie v domově s oblibou věnuje i arteterapii, tedy terapii prostřednictvím výtvarného projevu.
Další z organizací, kde Světluška pomáhá už řadu let, je TyfloCentrum Jihlava, o.p.s., které poskytuje služby sociální péče a prevence pro nevidomé a slabozraké. Do jihlavského TyfloCentra zamířila naposledy téměř padesátitisícová pomoc při rozšiřování výukové učebny náročných kompenzačních pomůcek, jako jsou například počítače, notebooky nebo ozvučené mobilní telefony. Nyní tak mají klienti TyfloCentra možnost si pomůcku před pořízením nejprve vyzkoušet, nebo se na ní učit ve výukové učebně.
Toho využívá i pětašedesátiletý pan Josef. „V případě kompenzačních pomůcek je pro mě důležité, že se mohu naučit je správně používat například na kurzech. Usnadňují mi život každý den. Za významné považuji i to, že jsem si na rekondici procvičoval chůzi s bílou holí, kterou denně využívám. Potkám se zde i s dalšími nevidomými, můžeme si vyměňovat zkušenosti a podporovat se,“ doplňuje pan Josef jak k pomůckám, tak k rekondičnímu pobytu, který TyfloCentrum zrealizovalo rovněž ze pomoci Světlušky.
