Schwammbeger

29. září 2016

Příjmení Schwammbeger je u nás velmi vzácné, nosí jej jen 10 osob – 9 z nich žije v Litoměřicích. Podle Josefa Beneše jde o typické příjmení obyvatelské, odvozené z místního jména Švamberk neboli Krasíkov u Bezdružic, což byl gotický hrad postavený kolem roku 1250. Původní jméno hradu Krasíkov se změnilo na Švamberk (Labutí hora), když si zakládající rod vložil do svého erbu bílou labuť na červeném poli a přejmenoval se na Pány ze Švamberka. Roku 1644 hrad zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Švamberkové se zúčastnili stavovského povstání, kvůli tomu došlo ke konfiskaci jejich majetků, byli donuceni k emigraci a v roce 1664 Adamem ze Švamberka v mužské linii vymřeli. Zajímavé informace byste mohli najít v knize Jiřího Jánského Páni ze Švamberka, která vyšla v roce 2006. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak např. v Durynsku leží kopec nazývaný Schwammberg a lze předpokládat, že takových pomístních jmen bylo asi víc, takže nemůžeme vyloučit, že bylo příjmení Schwammberger odvozeno z místa bydliště na kopci nebo u kopce nazvaného Schwammberg, i když jako pravděpodobnější výklad se jeví ten Benešův.

Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 225

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.