Šál + Šála
U příjmení Šála se nabízí hned několik výkladů. Stejně jako příjmení Šál mohlo být odvozeno z rodného jména Šalamoun. Motivováno mohlo samozřejmě být i apelativem šála, které má hned dva zcela odlišné významy ‒ jednak „šál kolem krku“ (příjmení by tak patřilo do kategorie pojmenování podle částí oblečení, jako je Šátek, Čepička, Opasek atd.), jednak „těžká klec, ve které se horníci spouštějí do dolu“ (pochází z německého apelativa Schale). Antonín Kotík uvažoval i o slovesech šalet, tj. „bláznit“, a šálit, tj. „klamat“, která by snad také přicházela při výkladu v úvahu, pak by se jednalo o pojmenování podle vlastností. Příjmení Šála dnes nosí 145 mužů, u 27 mužů nacházíte formu Šál a přechýlené příjmení Šálová, které se může vztahovat jak ke jménu Šál, tak Šála, má 170 žen.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 179; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 72; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 56, s. 242 (Šál)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.