Sagánek
Příjmení Sagánek má několik možných výkladů. Mohlo vzniknout z lašského přídavného jména sagý, tj. „nahý“ ve významu „neopeřený“, snad jako označení pro někoho mladého, nezkušeného. Další možný výklad je z místního jména Sagan (česky Zaháň), což je město v jihozápadním Polsku, odkud mohl původní nositel tohoto příjmení pocházet. V Polsku je příjmení Saganek doloženo z roku 1658 a slovník polských příjmení jej vykládá z apelativa sagan, tj. „velký kuchyňský hrnec“ nebo „konvice“, jednalo by se tedy o obdobu českého příjmení Hrneček nebo Konvička. V ČR dnes nosí příjmení Sagánek jen 11 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 163; K. Rymut, Nazwiska Polaków: słownik historyczno-etymologiczny, díl II, L–Ż, Kraków 2001, s. 389 (Saganek)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
