Sádlo
Příjmení Sádlo vzniklo z apelativa sádlo. Mohlo patřit např. někomu, kdo tuk zpracovával a prodával, nebo se mohlo jednat o přezdívku tlustého, sádelnatého člověka. Záznam o měšťanu Sádlovi máte ze Soběslavi již z roku 1442. Šlechtické rody s přízviskem Sádlo najdete hned tři, podle Ottova slovníku naučného přitom nejsou spřízněni – Sádlové z Kladrubec, Sádlové ze Smilkova a Sádlové z Vražného. Dnes je Sádlo příjmení rozšířené, nosí jej 475 osob, nejvíce jich žije v Praze.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 166; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 198; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 232; Ottův slovník naučný, díl XXII, Praha 1904, s. 480‒481
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
