S pohádkou se učí snáz

Pohádkové učení


Lektorka a učitelka Mgr. Sylvie Doláková radí učitelům, jak pohádky využít ve výuce. „Pohádka může figurovat prakticky v každém předmětu. Mrzí mě, že učitelé s pohádkou často pracují příliš jednoduchým způsobem. Přečtou ji, děti nakreslí obrázek, možná si to někdy zdramatizují a tím to končí. Přitom by se dalo udělat daleko více práce,“ říká.

Pro učitele na prvním stupni je ideální, když pracuje s jednou pohádkou napříč všemi předměty, češtinou počínaje a tělocvikem konče. Vjem dětí je intenzivnější, poznatky se lépe pamatují, děti se učí o tématu přemýšlet i z méně tradičních úhlů a učí se ho rozvíjet. „Učitel zároveň ušetří spoustu času vymýšlením nejrůznější motivace, protože pohádka je motivací sama o sobě,“ vysvětluje lektorka.

Co umí pohádka:


- rozvíjí dětskou fantazii a slovní zásobu

- při poslechu učí trpělivosti a poslechovým návykům (poslouchat bez přerušování, počkat s otázkou až na vhodnou chvíli, cvičit trpělivost a koncentraci atp.)

- opakované situace pomáhají k osvojení jazyka i těm nejmenším

- učí interakci (pohádky jsou plné dialogů, děti se učí klást otázky, odpovídat na ně, neskákat si do řeči atd.)

- je zdrojem informací o životě, o situacích, které v něm mohou nastat, a nabízí řešení

- fenomén dobra a zla motivuje děti, aby rozpoznávaly signály toho, co je pro ně nedobré

„Tady ale pozor na přílišné zdůraznění, abychom děti neučili, že svět je černobílý. V každé pohádkové postavě je i něco dobrého a na to bychom měli upozorňovat,“ dodává Mgr. Doláková.

V rozhovoru mimo jiné uslyšíte, jakou roli hraje pohádkové učení v prevenci dyslexie a proč byl Budulínek tak neposlušný. S lektorkou a učitelkou Mgr. Sylvií Dolákovou si povídala Monika Valentová.