Rusalku si Dagmar Pecková v muzikálu nikdy nezahraje

Se svým manželem, trombonistou Klausem Schiesserem, se před lety uchýlila k životu na německém venkově. „Všichni lidé, co tam s námi bydlí, si asi nemyslí, že jsme normální. Ale vzali nás,“ prozradila známá mezzosopranistka.

U rodinného krbu se kvůli svému hektickému povolání příliš neohřeje. Před odjezdem se ale vždy řádně postará o to, aby se jejímu manželovi a dětem, v době její nepřítomnosti, dobře žilo: „Vždycky, když jedu na kratší dobu, tak navařím jídlo do mrazáku. Stojím třeba i týden u plotny.“ Péče o ratolesti prý dnes není takový problém, jako když měla doma dvě křičící batolata. „Myslím si, že to by nezvládl ani tatínek. Je to hrozně nervová záležitost, a já bych to po něm samozřejmě nechtěla.“

Osobou, která v domácnosti sjednává pořádek, je především manžel. Zároveň na něj prozrazuje, že to ale zřejmě dělá „hlavně kvůli sobě“. „Chce mít klid a k tomu je zapotřebí řád. Děti si musí udělat úkoly, v danou hodinu musí být nahoře v posteli, umytí a s vyčištěnými zuby. Pak si mohou číst, ale tatínkovi musejí dát pokoj. Když pak po nějaké době přijedu, tak mi jen říká, že mu v tom dělám nepořádek.“

Syn Theodor nemá v německém prostředí s češtinou problémy. Jinak je tomu ale v případě dcery Dorothey. Operní diva ji prý češtinou nechce zatěžovat. „Když bude chtít, tak se jazyk naučí,“ říká. Zprvu ho prý trochu ovládala. D. Pecková pak ale pracovně odjela na delší dobu do USA. V důsledku toho přestala dcera úplně mluvit řečí své matky. „Myslím si, že rozumí jen tomu, čemu chce. Když řeknu Tedýskovi česky: „Ty seš takovej můj malej chlapeček hezkej, hodnej, rozumnej,“ tak se na mě podívá a řekne: „Und Ich?“ Vypráví pěvkyně s úsměvem.

A budou její děti po rodičích? Obě jsou prý nadané. Mezzosopranistka ale zatím netuší, jestli by mohla být jejich láska k muzice „až za hrob,“ jako to pociťuje ona sama. Velkou vášní Theodora, jehož otcem je violoncellista Aleš Kaspřík, jsou prý od nejranějších let automobily, jejich design a motory. „V tomhle je naprosto ujetý, takže si myslím, že to asi bude jeho budoucnost. Také se šíleně zajímá o kriminalistiku.“

Dorothea se zase nadchla pro balet, který tančí na vlastní přání už od tří let. „Jednou jsme viděli film Louskáček. Zamilovala se do něj natolik, že neustále „trdlovala“ před zrcadlem. Je to nádherné, když vidíte tu štíhlou figuru s dlouhým krkem a krásným nártem. Tatínek ale řekl, že stačí jedna hodina týdně. Myslím si, že by to mohl být talent, ale muži musím dát za pravdu, že to není budoucnost. Koukat se na balet je nádherné, ale obětovat tomu všechno, veškeré další talenty, abyste možná skončila ne jako sólistka, ale jako čtvrtá vlevo v řadě, tak to asi není cíl všech tanečnic.“

Duety populárních operních zpěváků se staly v posledních letech velice oblíbené a žádané. D. Pecková k ním má poměrně striktní postoj. Na takový druh spolupráce by rozhodně nepřistoupila, přestože dostala už spoustu nabídek. „Vždy jsem řekla ne. Jsem známá svým názorem na muzikály jako je např. Rusalka. Prostě nejsem z tohoto těsta a myslím si, že máme každý svoje místo. Nejsem toho příznivcem a vždy se mi to povedlo odrazit.“

Dagmar Pecková spolupracovala několik let s hlasovou poradkyní Antonií Denygrovou. Poté, co přesídlila do Německa, se ale musela poohlédnout po nových kantorech: „Dva byli vyložená katastrofa. Vedli mě téměř do záhuby. Nějaký čas jsem pak chodila k Ivanu Kusnjerovi, který mě vytáhl z nejhoršího.“

Přiznává, že je vždy lepší, když se o ženský hlas stará zase žena. V Karlsruhe proto vyhledala profesorku a bývalou pěvkyni Margu Schiml, o které tvrdí, že je úžasná. „Věnuje se mi poslední dva roky. Je to nejen o tom, že spolu zpíváme, ale probíráme i spoustu věcí, co se týče divadel nebo psychiky. Dala jsem si za úkol dát svůj hlas natolik dohromady, abych mohla ještě dalších 10 - 15 let zpívat.“ I hlas totiž prochází vývojovými stádii a mění se. Je proto potřeba na něm neustále pracovat.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru s Marií Retkovou.