Rumunsko je stále zemí velkých kontrastů, míní dokumentarista Petr Slinták
Bukurešti se dříve říkalo Paříž východu. „Pro hlavní město jsou charakterističtí volně pobíhající psi, kteří se tam zdánlivě nekoordinovaně pohybují. A každopádě tam musíte vědět, kam rozhodně nechodit. To ostatně i v dalších zemích,“ říká host Zity Senkové v pořadu Jak to vidí...
Rumunsko je složeno vlastně ze tří částí. Sedmihradsko je ovlivněno německou kulturou a může být Čechům docela blízké. Je to mnohokulturní a pestrý region. Dříve tam bylo asi půl milionů Němců, tradičně tam žili také Maďaři. Dodnes je tam cítit silný vliv maďarské kultury.
Rumunští maďaři si osobují určitá specifiká národnostní práva a způsobují docela problémy. Málo se také ví, že za rumunské Němce, kteří se chtěli do Německa vrátit, muselo Německo zaplatit.
Hlavní město
Bukurešti se dříve říkalo Paříž východu. „Dnes zbylo už jen několik částí spojených s komunistickým vůdcem Nikolajem Čaučesku. Ale dodnes je to město kontrastů, kde se najdou krásné domy, ale jsou tam i stavby ze 70. let, které vznikly po velkém zemětřesení.“
„Rozhodně ale stojí za návštěvu. Dnes se tam děje spousta kulturních a dalších akcí, je to centrum rumunské politiky. Z hlediska turistické atraktivity samozřejmě leccos nabízí. S Prahou se to ale srovnat nedá.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
