Rudolf Křesťan: Skutečnost vytváří děje, které snad nebyl schopen popsat ani Shakespeare
Naším hostem byl muž, který už více jak 50 let umí žasnout ze světa kolem sebe a o svém úžasu psát. Je také autorem tisíce fejetonů a oblíbený nedělní moderátor Dvojky.
14. března oslavil své 70. narozeniny a jak sám říká, „kulatiny miluji, protože při každých se něco přihodí.“ A vypráví svou příhodu z 14. března roku 1953. „Ten den se malý Rudík těšil doma ve Staré Roli, že oslaví své 10. narozeniny. Maminka napekla dort, tatínek se hodil do gala a do toho zemřel Klement Gottwald. A my jsme byli doma připraveni být veleveselí, velehumorní a najednou jsme si připadali jako spiklenci, že jsme neměli černou pásku, netruchlili a neželeli. To byly moje první paradoxní narozeniny.“
Proč miluje fakta?
Jak se Rudolf Křesťan připravuje na psaní? Má tak obrovskou zásobu, nebo zdroje pro konkrétní téma hledá, načítá a zkoumá až když ho potřebuje? „Pravdivý je model číslo dvě. Velikou výhodou pro hledání různých podkladů je internet, který obdivuji. Někdo jím pohrdá a říká, že to bylo ve světě knih tzv. lepší. Není to pravda.“
„I ve spoustě knih byly nepřesné informace, jen to strašně dlouho trvalo, než ji člověk našel. Na internetu se dá hledat a pokud ve dvou nebo ve třech shodných pramenech najde člověk nějaké sdělení, je to velikánská služba. Část fejetonů, které píši, se opírají o fakta, která miluji, protože skutečnost vytváří děje, které snad nebyl schopen popsat ani William Shakespeare.“
Skutečným králem je čtenář
Přezdívá se mu „král fejetonů“. Termínem ho kdysi poctil Marek Eben. Moderátor ale za skutečné fejetonové krále považuje čtenáře. „Čtenář, čtenář, čtenář je král. Je jen a jen na něm, zda chce s textem komunikovat, souznít či na něj dokonce odpovídat.“ Ke kolegům Rudolfa Křesťana patří např. Ludvík Vaculík nebo Jan Burian.
Existuje vůbec v jeho oboru rivalita? „Je to zvláštní sorta, tahle společnost fejetonistů. Je to totiž jedna z mála skupin, kde si autoři nejdou po krku a nikdy si nešli. To pole je tak široké, že je nekonečné. Když čtu nějaký zajímavý nápad, mám spíš radost. Pokud tiše závidím tak ne proto, že bych záviděl autorsky, ale říkám si, že mě to mohlo taky napadnout.“
Pro koho pracuje nejraději?
Rudolfa Křesťana znají jak čtenáři, tak posluchači Českého rozhlasu i diváci České televize. Pro kterou tuto skupinu tvoří nejraději? „Jednoznačně je to čtenář tištěného slova. On má totiž čas, svobodu. Čte si tak rychle, jak chce, v dobu, kterou si vybere. Je to nejsvobodnější vztah.“
„Na druhém místě bych uvedl rozhlas. Protože je to intimní sdělovací prostředek a jeho posluchač je velmi soustředěný, velice kontaktní a přátelský. Třetí je vyjadřování v televizi, ale nechci jeho význam nějak podceňovat. Cítím se tam ale malilinko svázaný. Člověk musí dbát na to, co říká. Je také důležité, jak v tu chvíli vypadá, jak je oblečený, zda gestikuluje příliš nebo málo.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
