Roman Kufa: "V plastické chirurgii je nejdůležitější kreativita operatéra"
Hostem čtvrtečního magazínu „Je jaká je“ (6. prosince) byl hodinu před polednem uznávaný plastický chirurg Roman Kufa.
Plastický chirurg málem architektem
Plastický chirurg Roman Kufa prý od mládí tíhnul k estetice a tak se před vstupem na vysokou školu rozhodoval mezi architekturou a medicínou. Nakonec vyzkoušel obojí. Po prvním ročníku totiž přešel na architekturu. „Pokud se ptáte proč, tak mi na medicíně chyběla kreativita, zejména tedy v prvním ročníku. Tam bylo vše jen o učení zpaměti. Nakonec jsem se k medicíně vrátil a dostudoval ji. Kdybych to neudělal, tak bych si asi v životě vyčítal, že jsem to vzdal. Také jsem pak dlouze procházel všechny obory a rozhodoval se, který si zvolím. Od začátku jsem ale věděl, že to budou ruce, kterými chci pracovat. Také jsem koketoval s ortopedií, nakonec ale zvítězila plastická chirurgie.“
Marnivost nebo nutnost?
V tomto oboru je podle Romana Kufy právě kreativita operatéra hodně důležitá. S jakými pacienty se setkává? Jsou to marnivé dívky nebo lidé, kteří potřebují pomoc? „Samozřejmě, že jde o oba druhy. Vždy je velmi důležitá vstupní konzultace, kdy se ptám na to, proč chce člověk tento zákrok podstoupit. Je v tom vždy kus psychologie. Musím zjistit, zda to pacient opravdu chce kvůli sobě, ne např. kvůli manželovi. Když ale zjistím, že jde jen o marnivost, pak neoperuji.“ A těch, kteří se chtějí „jen nechat vylepšit“ je podle Romana Kufy 15-20%.
Pomoc po rakovině prsu
Působí nejen na soukromé klinice, ale nově je též vedoucím lékařem oddělení plastické chirurgie ve Fakultní nemocnici v Motole, kde se zaměřuje na pomoc ženám po rakovině prsu. Lékaři provedou ročně zhruba 1000 těchto rekonstrukčních operací prsu. Proč se rozhodl operovat v nemocnici? „V privátu se spektrum operací časem hodně opakuje a člověk sklouzne ke stereotypu. Byla to tak pro mě výzva a jsem tomu rád. Navíc i v soukromé praxi se začalo objevovat hodně pacientů, kteří za námi přišli po ablaci prsu. Těchto pacientů v posledních letech opravdu přibývá.“
Chce většina pacientů, kteří měli rakovinu prsu, náhradu? „Dříve platilo, že lékaři říkali, buďte ráda, že jste to přežila, ale dnes víme, že psychika pacienta je velmi důležitá pro celkové vyléčení. A ano, většina nemocných opravdu chce plastiku.“
Opravte mi tělo
Zejména v Americe dnes existují lidé, kteří tyto operace vyhledávají a neustále chtějí svá těla opravovat, jsou vlastně závislí. Najdou se takoví i v Česku? „I u nás se občas takový člověk vyskytne. Ten nebude spokojen nikdy, vy pro něj uděláte maximum, a on je za chvíli zpátky se stížností, nebo s dalším požadavkem. Je to neštěstí, rozhodně to není dar z nebes, jak si může laik myslet vzhledem k jeho údajně plné peněžence.“
Proč roste počet lidí, kteří chtějí podstoupit plastickou operaci? „Je to hodně o medializaci, stává se to dostupné i pro běžné lidi a také u nás narůstá počet cizinců, pro které je to v Česku naopak levné.“
Více si ale poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru s Martinou Kociánovou, který najdete na začátku článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
