„Říkali nám, že koukat se v poledne na televizi je volovina,“ vzpomínal Otakar Černý na Dvojce

Politické debaty byly pro Otakara Černého velkou výzvou. „Nikdo nevěděl, co máme dělat. Ani vedení televize, protože to byl diskusní pořad, který tady nikdy nebyl. Byli jsme pionýři.“

Politika prý byla tehdy jiná než dnes. „Politici nebyli takoví bojovníci, nechodili tam v boxerkách. Byli uhlazení. Dnes jsou trochu oražení a já tomu Vaškovi Moravcovi nezávidím.“

„Zpočátku to byla velká sranda, protože tam bylo osm lidí a bylo u toho občerstvení. To se pochopitelně nesnědlo a nevypilo, takže po vysílání byla doderná,“ vzpomínal Černý.

Co stůl dal...

Polední diskusní pořad Co týden dal se začal vysílat v roce 1990. Autor pořadu ho tenkát uklidňoval slovy: „To nebude mít víc než tři pokračování. To je volovina koukat se v poledne na televizi.“ Ota Černý pak jmenovaný pořad připravoval osm let.

Hádku zažil při vysílání za ta léta jedinou. „Byli u nás Mečiar s Pithartem. Řešili se tam lustrace a už ve studiu to bylo dost ostrý. Mečiar tam vystupoval obrovským způsobem proti. Po skončení se oba pohádali a od té doby tam Mečiar nepřijel.“

Učitel sporťákem

Dvě desetiletí byl Otakar Černý v televizi sportovní redaktorem. „Jezdil jsem po stadionech, po fotbalech a neměl žádné starosti.“ A téma jeho první reportáže? Účast sportovců při budování chodníku v akci Z. Výtěžek měl jít na stavbu sportovních kabin. „A ty se postavily teprve vloni.“

Sportovním reaktorem se Otakar Černý chtěl stát odmalička. „Bohužel to pak nějak nevyšlo a já dal na radu svých rodičů, že jistota je jistota a šel studovat kantorství.“ Aktivně hrál volejbal, ale přiznává, že mu bylo jedno, jestli vyhraje. „Já jsem se u toho chtěl vždycky bavit.“

Kniha vzpomínek Třikrát a dost

Za pouhé tři měsíce dal Otakar Černý dohromady vzpomínkovou knihu Třikrát a dost. Nepotřeboval k tomu ani poznámky. „Mám dobrou paměť. Myslím, že je to docela upřímná knížka. Je o tom, že mě třikrát vyhodili z televize. A dopadlo to jinak.“

Je taky o lidech, se kterými se v životě setkal. A byla jich široká škála. Ve sportu, fotbale i politice. „Dělal jsem rozhovory se všemi našimi prezidenty po revoluci. Kdo to má?“

Jak vzpomínal na začátky Jaromíra Jágra a dalších slavných hokejistů? A jaké to bylo, když jezdil do Prahy a neměl práci?