Repin a Peredvižnici v Saské Kamenici

10. duben 2012

Ilja Jefimovič Repin, Ivan Šiškin, Vladimir Makovskij nebo Ivan Kramskoj, celkem 41 umělců skupiny svobodomyšlenkářů, tuláků či kočovníků, jak bychom přeložili název peredvižnici.

Ve čtrnácti místnostech lze obdivovat portréty tehdejší ruské elity i prostých, chudých lidí a anonymní masy, obrazy s motivy z ruských dějin, mytologie a folklóru, žánrové obrazy z období let 1870 - 1910.

Expozice s názvem „Peredvižnici - malíři ruského realismu" je členěna z části chronologicky - podle vzniku děl, částečně tematicky, samostatně jsou vystavěny obrazy s náboženskou tématikou či krajinky. Jedna místnost je rovněž vyhrazena dvanácti obrazům Repina. Expozice, na jejíž vernisáži byla i prapravnučka Alexandra Puškina vznikla ve spolupráci s moskevskou státní Treťjakovskou galerií v Moskvě, Státním ruským muzeem v Petrohradu a Národním muzeem ve Stockholmu.

Peredvižnici jsou na území Německa k vidění historicky poprvé. Ruské umění 19.století sice není v Německu neznámou, samostatná výstava představující pouze díly umělecké skupiny peredvižniků má nicméně německou premiéru. Podle generální ředitelky kamenických Uměleckých sbírek Ingrid Mössingerové už bylo načase, protože tato velkolepá epocha, v literatuře spojená s Tolstým a Dostojevským, je zejména na západě dodnes neprávem opomíjena. Umělecké sbírky v saské Kamenici, které se v minulosti mohly pochlubit mimořádnými výstavami Picassa či Boba Dylana, si tak mohou připsat další úspěch, ostatně právem se pyšní titulem nejlepší sbírky spolkové republiky. Obstály i v logistice, protože nebylo vůbec snadné instalovat velká plátna. Obrovské pozlacené rámy musely být částečně odmontovány, aby vůbec prošly úzkými vstupy mezi jednotlivými sály.

Oficiálně byla skupina peredvižniků jako společnost pro putovní výstavy, odkud pochází i název - v překladu kočovníci či tuláci. Kromě působivých obrazů krajiny okouzlili publikum propracovanými portréty od vladařů až po vězně. Fascinující je jeden z hlavních magnetů expozice - proslulý Repinův obraz „ Zaporožci píší dopis tureckému sultánovi". Hned vedle tohoto impozantního plátna je další Repinův skvost - „Burlaci na Volze", který vznikal v letech 1870 až 1873. Malíř nejdříve vytvořil jednotlivé portréty dělníků, ty pak zasadil do obrazu, který vyvolal kritiku i návaly návštěvníků na světových výstavách v roce 1873 ve Vídni a o pět let později v Paříži.

Fenomén ruského realizmu v malířství lze v Saské Kamenici obdivovat do 28. května.

autor: zis
Spustit audio