Radim Tobolka: „I když člověk Afriku zná, stát se mu tam může cokoli“

Má rád Afriku a pro svoji doktorandskou práci si vybral fungování politických stran v Zambii, Burundi a Togu. „Studuji světové politické strany zevnitř a moje práce je součástí většího projektu. Zambie je anglofonní, zbývající dvě frankofonní. Zambie je nejliberálnější, tam jsem se neobával. Burundi a Togo jsem znal, protože jsem tam pracoval jako volební pozorovatel. Ale jak je vidět, stát se může cokoli.“

Román se špionážní zápletkou
V Togu byl Radim Tobolka zatčen místní úřady a obviněn ze špionáže, protože mluvil s odpůrci režimu v rámci svého výzkumného projektu. „Byl jsem tam na turistické vízum a pro svoji práci jsem jen potřeboval hovořit s místními. Nepřipadalo mi to nebezpečné.“ Když jej tajná policie zadržela, zpočátku to nevypadalo hrozivě. „Nezatkli mě v pravém smyslu slova. Prokázali se legitimacemi a řekli, že si potřebují něco ověřit. Večer mě pak ale odmítli pustit.“ Ve vězení zůstal dva týdny a složitě se dostával na svobodu s pomocí honorárního konzula v Togu a českého velvyslance v Ghaně.

Radim Tobolka|foto: Elena Horálková

Osudová Afrika
Radim Tobolka vysvětloval od začátku policii, že je student a žádný špión. „Jako k cizinci se ke mně chovali jinak. Aby mě nemuseli nechávat v krutých podmínkách, v nichž jsou zadržováni místní lidé, nechali mě v zasedací místnosti s klimatizací, kde byla na patře i koupelna. Togo není násilná země a mohu říct, že se mnou jednali slušně. Výslechy se podobaly rozhovoru, který právě vedeme zde ve studiu. Také jsem je nechal nahlédnout do svého počítače. Myslel jsem při tom na svůj hlavní úkol: ochránit lidi, se kterými jsem hovořil.“ Zpočátku nevěřil, že se jedná o vazbu. “Došlo mi to až po několika hodinách. Napadalo mě všechno, včetně toho, že nevím, jestli budu zadržen na několik hodin, nebo měsíců.“ Přesto se chystá do Afriky vrátit. „Otevřelo mi to nový svět a jel bych tam opět. Ať už jako volební pozorovatel, nebo na další výzkum.“

Vesnička kmene Nyanja|foto: Magdalena Šolcová

Politici a lidé
Politické strany v Africe nezískávají voliče televizními spoty či debatami, jako v Evropě, ale prací v terénu. „Mě zajímá, jaká ta práce je, jaké mají politické strany program, jak je sdělují voličům, jaká je jejich stranická struktura či jak vybírají kandidáty. Když se setkáte se spoustou lidí, dozvíte se mnoho věcí.“ Radim Tobolka považuje politiku za citlivé téma. „Šli jsme obvykle někam do kavárny či restaurace a já jim vysvětlil, kdo jsem a co dělám. Měl jsem seznam témat, která jsem s nimi probíral a nejdéle jsem s jedním respondentem mluvil čtyři hodiny.“ S vysokými politiky Radim Tobolka nekomunikuje. „O jejich názorech se dočtu v médiích.“

Více se dozvíte, pokud si poslechnete audiozáznam (u článku nahoře) rozhovoru s moderátorkou Martinou Kociánovou.