Rádi bychom s nadhledem zasáhli do starých písniček Javorů, plánují Hana a Petr Ulrychovi

Hudební skupiny spolu vydrží tak pět deset let. Ale jsou výjimky, jako Hana a Petr Ulrychovi. „Myslím, že nás spojuje právě hudba. Vyrůstali jsme v muzikální rodině. Maminka krásně zpívala, tatínek byl tenor, sólista Janáčkovy opery v Brně,“ říká Hana Ulrychová.

Turné i nové elpíčko pohřbily tanky

21. srpna 1968 měly Javory odlétat do turné do Německa a Izraele. Na stole byla i smlouva od majitele zlatých dolů, který je chtěl proslavit. Přijely tanky a vše bylo pryč. Polovina kapely utekla do Německa vystupovat v muzikálu Vlasy. „My jsme zůstali s kytarou a deskou Odyssea v trezoru.“

„V době normalizace pak vznikla naše klíčová deska Nikola Šuhaj loupežník. Petr i přes tyhle překážky dělal dál krásné věci. I když jsme nevěděli, kde je uplatníme. Pod své ochranná křídla nás pak vzal Orchestr Gustava Broma.“

Skládat jsem se učil za pochodu

„Chtěl jsem dělat filmovou hudbu a hledal jsem nějaký jednodušší nástroj. Vybral jsem si kontrabas. Moc jsem necvičil, ani do školy nechodil. A pak mi přišlo, že mě vyhodili. Takže jsem skladatel samouk,“ říká Petr Ulrych.

Hudbu k filmové pohádce napsal například pro Hermínu Týrlovou. „Skvělý dirigent František Belfín mi pak říkal: Ano, to by šlo, ale ty noty pište trochu větší.“

Kryl věnoval Haně píseň

Petr, Hana Ulyrchovi a Martina Kociánová|foto:Adam Kebrt, Český rozhlas

Jejích písničky jsou něco jako rodinné album, takové základní body na časové přímce života. Ukazují i na dobu, kdy byl Petr Ulrych ovlivněný životním prostředím. „Na desce Tichý hlas je kompozice o tom, že všechno na Zemi jsou živé bytosti.“ Desku pokřtila 16. listopadu 1989 Marta Kubišová.

Uměleckým životem Hana a Petra Ulrychových prošla řada lidí. Když bylo Haně 17 let, věnoval jí Karel Kryl píseň Nevidomá dívka. „Uvědomila jsem si, jak je krásná. Když dnes poslouchám svoji nahrávku ze 17 let, tak je ten projev hodně naivní. Pak jsme se setkali po revoluci a oba jsme zaslzeli.“

Staré písničky v novém kabátě

Petr Ulrych zhudebnil verše řady básníků, Wolkera, Skácela, Okudžavy. „Se Skácelem jsem se setkal u desky Tichý hlas. Na jeho doslov jsem čekal tři čtvrtě roku a vyplatilo se.“

Petr Ulrych zhudebnil i Máchův Máj. Jaké má další cíle? „Byl bych rád, kdyby se nám podařilo s nadhledem zasáhnout do písniček, které jsme udělali kdysi. Jsou takovou larvou, a třeba by se z nich stal krásný motýl.“