Rada pro tento den - 22. března

Existují moravská vína stará desítky let. Ve sklepech známých firem jsou exponáty uloženy až padesát let. Hustá vína s velkou harmonií, vyšším alkoholem a přiměřenou kyselinou jsou velmi vhodná k archivaci ­ pokud jsou vyrobena správnou technologií ohleduplnou k odrůdě a pokud i jejich chuť naznačuje, že se bude dále vyvíjet ještě k lepšímu.
Co může ohrozit kvalitu archivovaného vína? Nejškodlivěji působí velké kolísání teplot, příliš vysoká teplota a dlouhé působení světla. Vína mají být uložena v dokonalé atmosféře, protože všechny negativní pachy víno dokáže i přes přírodní korek pohltit. Proto je třeba ve sklepě udržovat čistotu, ukládat vína mimo zeleninu, řepu, brambory aj.
Co se týče teploty, lze si pořídit chlazení nebo najít prostor v takové hloubce, kde kolísání teploty není znát. Například v hloubce deseti metrů pod povrchem je stálá teplota 8 °C.
Vína by se měla pravidelně kontrolovat. U velmi dobrých vín je po čase (10-20 let) zvykem lahve přezátkovat a doplňovat. Každé víno dosáhne svého vrcholu za jiný čas a nedá se zcela přesně říci, který rok to bude.
Při rozhodování o archivaci není až tak důležitá odrůda, ale kvalita vína. K archivaci vína se méně hodí rané odrůdy, které rychle ztrácejí kyselinu, brzy stárnou a nedělají ve většině případů hustá vína - například Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský či Bouvier.
S červenými víny je to díky odlišnému složení a jiné technologii trochu jinak. I červená vína se slabší chuťovou kvalitou se dají velmi dlouho skladovat, protože jsou podstatně stabilnější než vína bílá. Pro archivaci se ovšem hodí odrůdy hustých a sametových vín - v České republice Frankovka, Svatovavřinecké, Rulandské modré, Zweigeltrebe.

Další podrobnosti najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz