Pužej
Možných výkladů příjmení Pužej je požehnaně. Dobrava Moldanová uvádí příjmení Půžej spolu se jmény Půža a Půžík, která vykládá z rodných jmen začínajících na slabiku Po-, Pu-, též z apelativa pužina, což je „chlupatá rostlina“ (pak by patřilo mezi květinová příjmení), případně z nářečního příslovce půžď, tj. „později“ (snad podle povahy či jako označení pro dítě, které se narodilo starším rodičům). V hanáckém nářečí je sloveso pužejčit ve významu „půjčit“. Antonín Kotík vykládal příjmení Pužej z apelativa puzo, tj. „velké břicho“, jako pojmenování podle vzhledu. Dnes u nás žije jen 73 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 151 (Půžej); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 96; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 52
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
