Protektorát Čechy a Morava. Jedna z nejstrašnějších kapitol československých dějin
Pod nátlakem ze strany třetí říše se osamostatnilo Slovensko. Prezident Emil Hácha odjel vlakem do Berlína s nadějí, že s Hitlerem dojedná přijatelné podmínky nového uspořádání. Namísto toho byl nemocný Hácha donucen k podpisu pod prohlášení, že vkládá „osud českého národa a země v důvěře do rukou vůdce Německé říše“. Začala se psát jedna z nejstrašnějších kapitol československých dějin zvaná protektorát Čechy a Morava.
Související
-
Druhá republika ve východních Čechách? Protektorát byl pracovní kolonií Velkoněmecké říše
Mnichov znamenal obrovskou ránu pro Československou republiku. Bylo to velké zklamání pro mnoho lidí, kteří věřili v sílu demokracie a jejím kořenům uprostřed Evropy.
-
Lidový humor nezmizel. Protektorat Böhmen und Mähren překřtili na Protentokrát Berem a Melem
Mladá Československá republika dostala několik velice tvrdých ran. V září 1938 to byl danajský dar v podobě Mnichovského diktátu, v březnu 1939 následovala okupace.
-
Den, kdy se Čechy a Morava změnily v protektorát. Pamětníci vzpomínají na příchod nacistů
Patnáctého března 1939 vstoupila okupační německá vojska na území okleštěného Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
