Prokrastinace není obyčejná lenost. Je to nemoc
Každý z nás občas odloží věc nebo úkol, který musíme udělat. Pokud je ale odkládání věci na později chorobné, nazývá se prokrastinace.
„Prokrastinace znamená, že vy přesně víte, co byste měli udělat, ale neděláte to. Taky přesně víte, co bystě chtěli dělat, ale to taky neděláte. Děláte vlastně něco úplně jiného, co vlastně není zas až tak důležité...“ popisuje Denisa Dědičová, která se problematikou prokrastinace zabývá.
„Typické je to u studentů. Přesně ví, co by měli dělat. Ví, že by si měli sednout a učit se. Ví také i to, co přesně by chtěli dělat, třeba si lehnout na gauč a koukat se na seriály. Místo toho jdou a uklízí, takže dělají úplně jinou aktivitu, než jakou by chtěli dělat, nebo měli dělat,“ doplňuje Dědičová.
Nástup prokrastinace může být nenápadný
Odkládat úkoly můžeme z počátku zcela nevinně. Ráno si odložíme několikrát budík o pár minut dopředu a nakonec se může stát, že z postele vůbec nebudeme chtít vstát.
Lidé také nejčastěji odkládají vyřizování na úřadech. Podobný problém má i Denisa Coccia: „Věci odkládám. Například ty důležité, jako jsou úřady, odkládám vědomě a mám s tím potom problémy a vím to. Ale dělám to pořád dokola a nevím proč.“
Pokud odkládáme úkoly na později, může to mít vliv na naši náladu
„Pokud odkládám důležité věci, cítím se špatně sama před sebou, že jsem nedokázala fungovat normálně a není mi z toho dobře,“ popisuje Coccia.
Pokud trpíme podobnými problémy, je nejlepší řešit situaci s odborníky. Psychologové nebo lektoři nám následně poradí, jak na problém vyzrát.
Denisa Dědičová používá s klienty lety osvědčené techniky. Jedním z nejspolehlivějších nástrojů je definování osobní vize.
„Když totiž člověk ví, proč stává z postele a zná smysl svého konání nebo toho, co by chtěl dělat, tak je mnohem větší pravděpodobnost, že ty aktivity dělat půjde. My vlastně učíme ty lidi nastartovat tu vnitřní motivaci k tomu ty aktivity plnit a ty povinnosti dělat,“ dodává Dědičová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.