Profesor Pafko ho nejdřív odmítl. Dnes má být jeho nástupcem. Seznamte se, profesor Robert Lischke

„Profesor Pafko mě nejdřív nechtěl vzít. Doporučoval mi, abych šel mimo Prahu. Dneska se tomu smějeme. Šel jsem totiž dělat anesteziologa,“ popisuje profesor Robert Lischke.

„Asi po dvou letech se místo na 3. chirurgické klinice uvolnilo. Když jsem byl jmenován docentem, začali jsme s profesorem Pafkem diskutovat o tom, že bych to mohl po něm převzít.“ Lischke byl ale i u toho, kyž Pafko dělal v roce 1997 první transplantaci plic u nás.

První transplantaci plic zkomplikovalo počasí

„Připravovali jsme se na to čtyři roky. Učili jsme se ve Vídni. K transplantaci měl z Vídně přijet profesor Klepetko, ale kvůli počasí nemohl v Praze přistát. A tak profesor Pafko neměl jištění, se kterým počítal. Ta zodpovědnost byla obrovská. Ale povedlo se.“

První transplantace plic proběhla v USA jen o čtyři roky dříve. Neúspěšně. „Nebyla dostatečně vypracovaná technika operace, zejména spojka na dýchacích cestách. Spojky se špatně hojily, a v důsledku toho pacienti zemřeli.“ Proto bylo mnohem dříve než plíce transplantováno srdce.

Plíce mimo tělo

Oboustranná transplantace plic běžně trvá 6–9 hodin. Transplantovné plíce se dají dokonce ozdravit i mimo tělo. „Pokud orgán nefunguje, tak ho vyjmeme a mimo tělo pacienta ho napojíme na mimotělní oběh. Sledujeme, jestli se funkce plic zlepšuje. Pokud ne, tak orgán nemůžeme použít.“

TK Fakultní nemocnice v Motole a IKEM k transplantaci srdce i plic současně, (zleva) pacient, Jan Pirk a Robert Lischke|foto: Filip Jandourek

Akceptují se i 70letí dárci. „Je důležité, aby se s transplantací dlouho nečekalo. Na čekací listině může být pacient i rok.“ Plíce se rozdělují na základě pschologického profilu příjemce. „Orgánů je málo a musíme je rozdělit pro ty, kteří je potřebují, dokážou se o ten dar starat a dobře spolupracovat.“

Chtěl být vždycky chirurgem? Na jaké úrovni je dárcovský program v Česku? Více uslyšíte v archivu.