Proč se Rakousku nedaří odpojit od ruského plynu? „Není snadné zvrátit desetiletí špatné politiky,“ tvrdí ministryně energetiky

Za 17 měsíců od ruské invaze na Ukrajinu se mnoha evropským zemím podařilo překvapivě rychle snížit svoji dlouhodobou závislost na levném ruském plynu. Německo, které před válkou odebíralo až 55 procent svých dodávek z Ruska, už ruský plyn nekupuje. Polsko, Bulharsko a Česká republika dodávky zastavily nebo se je zastavit chystají. Itálie postupně snižuje dovoz a zavazuje se, že do konce letošního roku už ruský plyn nebude odebírat.

Čtěte také

Prigožinova vzpoura všechno v Rusku změnila, píše ruská politoložka

Naproti tomu Rakousko, které před invazí odebíralo téměř 80 procent plynu z Ruska, ještě letos v květnu čerpalo více než polovinu objemu suroviny z této země. V březnu, kdy poptávka vzrostla, to bylo dokonce 74 procent. Šéf rakouské energetické společnosti OMV Group tento měsíc prohlásil, že dokud bude Rusko plyn prodávat, Rakousko ho bude nakupovat.

Rakouská vláda čelí potížím s naplněním svého závazku odklonit se od ruského plynu, a v důsledku toho se objevují stížnosti kritiků. Ti tvrdí, že platbami za plyn Rakousko nepřímo pomáhá financovat válečnou mašinérii v Moskvě.

„Nemyslím si, že dělají dost,“ uvedla Anne-Sophie Corbeauová, vědecká pracovnice Centra pro globální energetickou politiku na Fakultě mezinárodních a veřejných vztahů Kolumbijské univerzity. „Tato vláda patří k těm nejpřátelštějším vůči Rusku,“ citují New York Times odbornici.

Není snadné zvrátit desetiletí špatné politiky 

Rakousko jako první západoevropská země podepsalo v roce 1968 smlouvu o dodávkách plynu se Sovětským svazem a po desetiletí bylo na této ruské surovině výrazně závislé, poznamenává americký deník.

Čtěte také

Rakousko hraje na obě strany. Věří, že díky neutralitě k nim bomba nedoletí, popisuje novinářka

Hlavním důvodem, proč Evropská unie neuvalila žádné formální sankce na dovoz ruského plynu, jako je tomu v případě ruské ropy a uhlí, je ten, že Rakousko a další velcí odběratelé tvrdí, že plyn skutečně potřebují. Některé evropské země navíc stále odebírají zkapalněný ruský zemní plyn, který se dováží loděmi, ačkoli jeho celkové prodané množství je jen malým zlomkem objemu, jenž se do Evropy dostával potrubím.

Rakouský kancléř Karl Nehammer loni varoval, že okamžité zastavení dodávek by vedlo k hospodářskému krachu a masové nezaměstnanosti. Leonore Gewesslerová, ministryně energetiky a členka rakouské koaliční vlády za progresivní stranu Zelených, uvedla, že vláda stále trvá na ukončení dovozu ruského zemního plynu do roku 2027. Dodala ale, že „není snadné zvrátit desetiletí špatné politiky během několika měsíců nebo jednoho roku“.

Rakousko je vnitrozemskou zemí a na rozdíl od Německa, Itálie nebo Řecka nemůže jednoduše vybudovat terminály pro lodě, které by zkapalněný zemní plyn převážely. Otázka toho, zda vláda ve Vídni pracuje dostatečně rychle, je problém politický stejně jako logistický a ekonomický, píše New York Times.

Čtěte také

Češi, Rakušané a bariéry mezi nimi. Vzájemné vztahy odkrývá kniha Sousedé. Česko-rakouské dějiny

Rakousko důrazně odsoudilo invazi na Ukrajinu, přijalo uprchlíky a umožnilo přepravu zbraní na Ukrajinu přes své hranice. Když ale ruský energetický gigant Gazprom náhle zastavil dodávky do mnoha evropských zemí, Rakousko dál dostávalo plný příděl a zajistilo si od Moskvy souhlas s placením v eurech namísto požadovaných rublů.

Jednoznačně nejbližším spojencem Ruska v Evropské unii je maďarský premiér Viktor Orbán. Neochota Vídně rychleji přejít na jiné zdroje energie ale vyvolává obavy, že Rakousko zůstává příliš svázáno s ruskými zájmy.

Rakouská elita nakloněná Rusku

„Politická elita v Rakousku podle mě patří k těm, které jsou Rusku nejvíce nakloněny,“ myslí si Grzegorz Kuczynski, ředitel Euroasijského programu Varšavského institutu.

„Proto si myslím, že se Vídeň bude snažit prosadit méně konfrontační politiku Evropské unie vůči Moskvě,“ doplňuje expert.

Čtěte také

Koncert Anny Netrebko v Praze nám vadí, ale velký byznys českých podnikatelů v Rusku ne, ptá se Zaorálek

Kuczynski odkazuje na osobnosti, jako je Karin Kneisslová. Bývalá rakouská ministryně zahraničí způsobila v roce 2018 na své svatbě senzaci tím, že tančila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přijala od něj dar v podobě safírových náušnic v hodnotě 50 tisíc eur. O tři roky později se stala členkou představenstva ruské státní ropné společnosti Rosněfť, kterou ale pod tlakem uvalování sankcí loni v květnu opustila.

Vazby na Rusko měli před invazí na Ukrajinu i další rakouští politici. Několik bývalých vrcholných představitelů země působilo ve správních radách ruských podniků a organizací. Bývalý kancléř Wolfgang Schüssel byl členem představenstva společnosti Lukoil, největší soukromé korporace v Rusku. Z funkce odstoupil měsíc po ruském vpádu na Ukrajinu.

Oficiální rakouské rozhodnutí ohledně odebírání ruského plynu ale může ovlivnit běh událostí. Současná pětiletá smlouva s Gazpromem, která Moskvě umožňuje pokračovat v dodávkách plynu do Evropy potrubím vedeným přes Ukrajinu, vyprší koncem příštího roku. Kyjev už dal najevo, že ji neobnoví. Jediným potrubím, jehož prostřednictvím se ruský plyn bude moct dostat do evropských zemí, tak zůstane TurkStream, uzavírá americký New York Times.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Alžběta Jurčová.