Pro Jiřího Racka bylo rozhodující být ve správnou chvíli na správném místě

Do světa umění Jiří Racek vstoupil v útlém dětství. Jeho otec byl muzikantem tzv. trempsko kovbojského dua. Společně se spolupracovníkem objížděli celou republiku a zpívali trampské písně v němčině, polštině i ruštině.

Jeho kariéra začala velmi nenápadně. „Jeli jsme autem na chalupu a maminka četla noviny,“ vzpomíná Jiří Racek „všimla si inzerátu, že na Barrandově shánějí chlapce, který mi popisem odpovídal. Zeptala se, jestli bych nechtěl zkusit herectví. Bylo mi 6 let.“ První konkurz nedopadl zcela dle očekávání a Jiří Racek svou roli nedostal.

Přesto byl díky svým rezavým vlasům zařazen do databáze filmových studií Barrandov. Netrvalo dlouho a dostal svou první roli ve filmu Hledám dům holubí. Na natáčení si Jiří Racek moc nevzpomíná, ale pamatuje si velmi dobré zázemí, kde se starali o dětské herce. „Moc jsem se těšil na letní prázdniny, až zase budu s kamarády. Jenže díky natáčení mi z celých letních prázdnin zbyly méně než dva týdny. Málem jsem proto na herectví zanevřel.“

Pro studia konzervatoře se rozhodl v 7. třídě, kdy měl vyplnit první dotazník, do kterého vyplnil kromě „kumštu“ i potápěče a kosmonauta. V 8. třídě zjistil, že nebude muset dělat přijímací zkoušky díky předešlé herecké praxi a tak se definitivně rozhodl. Doteď si není jist, zda neměl zůstat raději u profesionálního sportu, hrál tou dobou tenis, hokej, fotbal a nohejbal.

Mezi studiem DAMU a konzervatoří nevidí Jiří Racek velký rozdíl. Na konzervatoř vstupuje člověk ve věku 14 let, kdy jeho osobnost ještě není zcela vyzrálá. Výuka se ale v mnohém podobá. „Nevěděl jsem, co od života chci. Od druhého ročníku se ale učí čistě řemeslo na obou školách. Tedy jak to má člověk udělat, aby byl na jevišti vidět a slyšet.“ Nemálo studentů se na školu uchýlilo také z důvodu prodloužení odchodu na vojnu.

Po konzervatoři „byl ve správnou chvíli na správném místě.“ Po ukončeni studia dostal nabídku jít hrát do Jihlavy. V tu samou dobu ho ale kontaktoval Tomáš Töpffer, který chtěl Jiřího Racka obsadit do rolí v Divadle na Vinohradech. Poté otevřel divadlo Na Fidlovačce, kam Jiří Racek přešel společně s dalšími částmi souboru.

Jeho nynější angažmá sestává z kamenného divadla Na Fidlovačce, kde ale nemají stálý soubor a dále hraje v divadelních hrách shakespearovských slavností. „Baví mne cokoliv, co mi na jevišti jde a dělá mi dobře. Když mi role není ušita přímo na míru, musím to zlomit, věřit si a říct si, že to není zase tak strašné.“