Případy 1. oddělení vygenerovaly národem momentálně nejmilovanějšího blbce. Miroslav Hanuš

24. květen 2016

„Jak může člověk typu Korejse uzurpovat takového vzorného policistu, jako je Ondřej Vetchý, který pro nás dělá maximum?!“ To teď diváci píší do televize, přiznává herec.

Důkazem budiž fakt, že podle scénáristů mělo v půlce seriálu dojít k výměně na postu šéfa oddělení. „Pak ale přišli s tím, že jsem ho hrál tak, že si ho zamilovali a začali ho rozepisovat,“ prozrazuje herec Miroslav Hanuš. Postavu veskrze nepříjemného majora Korejse si nakonec oblíbil i on sám.

„Mám ho rád a občas mu dám i nějakej humor. Loupu tam jablíčka. V jednom dílu bylo napsáno: Korejs sedí, loupe jablíčko a někomu nadává. Mně to přišlo výborný. Hned je jasný, co to je za člověka. A myslím, že je to momentálně národem nejmilovanější blbec.“

Vlastní životopis Korejse

K tomu si Miroslav Hanuš vymyslel i jeho životopis. „To nás učil na škole pan profesor Spáčil: Vymyslete si životopis postavy!“ Takže herec „ví“, kde Korejs bydlí, jakou má ženu a kde si kupuje tepláky. A mnohem víc!

Jaký je ale Miroslav Hanuš ve skutečnosti? „Nejsem pařič a nekouřím. Kouř mi vždycky smrděl a po alkoholu mi vždycky bylo blbě. Jsem asi Eskymák nebo Indián, protože nikdy nedocílím blahého okamžiku.“ Taky nemá davy přátel a je plachým introvertem. Jak říká, těžko navazuje spojení.

„Samotnýmu mi přijde divný, jak jsem se k tomu herectví dostal. Ale to jeviště mi dává tu legitimaci, že já jsem k tomu povolán a ostatní mě budou se zájmem poslouchat. Na jevišti se pak úplně uvolním a říkám si: To jeviště mi seslal bůh, protože já bych jinak byl v tom životě sám.“

Život studentský, život veselý

Případy 1. oddělení

Na DAMU byl prý svědomitým studentem. Kolegům pomáhal výměnou za svačiny. „Ne že bysme byli chudý a neměli na jídlo. Já si akorát nic nenamazal.“ Když bylo nejhůř, zašel do blízkých lahůdek.

„Říkali jsme tomu U debila. Tam byli dva, takoví úplně nemožní, vitríny pořád prázdný. Takže já celý studia jedl rohlíky s majolkou.“ Přežil to bez následků. „Dokonce mi to strašně chutnalo!“

Inteligenti a zkrachovanci

Vysokou ekonomickou nedostudoval. „Pochopil jsem, že matice vůbec nerozumím.“ Vyrazil opačným směrem. Napoprvé se mu zkoušky na DAMU nepovedly, tak šel dělat kulisáka a jevištního mistra do Vinohradského divadla.

„Tam se koncentrovali alkoholici, životní zkrachovanci nebo lidi blízcí disidentským kruhům. Rád na to vzpomínám. Stál jsem v portále, koukal na legendární herce a pak oddaně tahal oponu.“

Jak to bylo na vojně s představením o šikaně? Kde v této chvíli hraje či režíruje? Více uslyšíte v Archivu pořadů.

autoři: eh , Jan Rosák
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.